Po dešti

Adriano ,

to je takový " velebný " archaismus . Patří spíš do devatenáctého století , ale podobná slovní spojení těší některé čtenáře i dnes a já jsem za to ráda . Díky .

Leraku,Diano,atkij,Knihomole,Lnice,

moc vám děkuji za típek.

 

Kočkodane,

zakopnout o Bašóovo haiku Poutník je bohužel totéž jako zakoponou o obludný bludný kořen.

 

zvedavec,

jsi velmi přemýšlivý člověk,proto ti posílám další smutné bašóovo haiku o putování :

 

Jsem odhodlán

vyblednout na pustých pláních.

Mé tělo je probodáno větrem.

 

Zajíci,

taky občas píšu o bulvárech,ale raději mám horské stezky.

No, asi je to dost mimo mísu, ale:

 

"...ten den šel naposled po bulváru v dešti

Vladimír Majakovskij"

(Václav Hrabě, Blues na památku Vladimíra Majakovského)

*

Ja dážď mám rada... Ty ho pociťuješ ťaživo, vžívaš sa do osudov básnika-mnícha...čo si vyjadrila v pôsobivej básni

zaujímavé sú pre mňa aj Tvoje komentáre týkajúce sa tohto básnika

/*

Hezky uzavrena cesta basne. Super!

Zakopnout o haiku je asi lepší než o bludný kořen. Sebevědomí mi vždy chybělo, přesto si nemyslím, že je tento můj komentář obludný. (smajlík s poměrně jistým výrazem)

Prší. Těším se na chvíle podeštné :-)))*******

Po dešti. To se urodilo!

Ta haiku nad básničkou jsou o smrti,jsou o Bašóově sebevražedném cestování po Japonsku během zimy ,kdy už byl nemocný a slabý. Obrazně je ale cestování po Japonsku cestování poezií,cestování bytím zenového básníka,který sice navštíví pěšky všechny japonské pamětihodnosti,ale nikdy o ních nic nenapíše. Píše jen o tom,co se stane na cestě mimoděk,protože skutečná haiku jsou vždy o tom,co se stane na cestě mimoděk.

Jsem možná (dejme tomu) "sebevědomá",ale nikdy bych se neodvážila pokoušet se o nějaká skutečná,tedy zenová haiku. Vím na co stačím a na co ne.

:) zakopneš o haiku a žádný dnes nezvedneš? 

báseň pro jeden nádech - pěkná!

Štírko,

snažila jsem se svou básničku nějak skloubit s těmi dvěma zenovými haiku,co jsou nahoře. Jestli se mi to podařilo, nevím. Ale snad ta báseň může fungovat i sama o sobě.

Pro mě stačí prvá část... co víc dodat ? 

Goro,Dodolo,

děkuji za chválu. "Podeštná chvíle" není ale můj novotvar. Naopak je to archaismus,skoro by se dalo říct archaické klišé.  Je zajímavé,že to,co se už tak sto let nepoužívá,může najednou vypadat jako cosi nového.

"Podeštná chvíle" dobře vyobrazena - jako bych slyšela jeřábův pláč...

Posmutnělé jako po dešti. Podeštné - krásný novotvar.