Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínky na Afriku
Autor
Yan73
Šedivé moře, bílé písky,
kosa a lesy. Rujána.
Vítr se otřel o nudistky.
To není místo pro Yana.
Zato v Africe slunce pálí
na modrém nebi bez mráčku.
Jemný písek lemuje skály
na pláži plné naháčků.
Moře je sytě modré, čisté,
houf bílých dětí vysmátý.
I závora je na svém místě
(ta od třinácté komnaty).
Bůh je prý mlynář… mlýny melou.
„Přestávka děti, bude meloun!“
37 názorů
Igor Larionov by to napsal ještě lépe. A co Mario Lemieux mistr volného verše? Dost vtípků - dobře napsané, lehce připomínající Ivana Blatného.
Nevadí. Jedna má básnička zmizí,jiné se objeví. Nebudu tady věčně a tak musím "plnit plán". - Ty ale piš jen když na to budeš mít náladu.
Vidím,že jsi tady,Yane73 a tak si říkám : proč asi nezareagoval na moji básničku Sever proti jihu. Příště tu básničku smažu,tak doufám,že se aspoň do pondělka nějaké té reakce dočkám.
Někdy jsi zvláštní Yane. Pěkný víkend.
Neubráním se přecejen několika drobným poznámkám týkajícím se formy.
Anglický sonet lze psát jen a pouze v pětistopém jambu. Pokud bychom byli ortodoxní,pak rým by musel být střídavý a poslední dva verše(pointa) by měly mít vždy jedenáct slabik. Kvalita rýmů by měla být pokud možno dokonalá,přičemž tě mohu ubezpečit,že otázka gramtických trýmů byla básníkům minulosti zcela ukradená.
Co se rytmu týče,nejhorší je sedmý verš : "Jemný písek lemuje skály".To je naprosté vykolejení. Pátý verš taky není tedy nic moc.
Pokud chceš psát jambem,mysli na to,že na počátku verše musí být bud' jednoslabičné nebo tříslabičné slovo. Nikdy tam nesmí být slovo dvouslabičné.
Tvou básničku jsem si stáhla. Soudím,že je to asi nějaká hádanka,takže nad ní budu přemýšlet.
Přeju pěkné velikonoce.
Radovane,
dovolím si nesouhlasit. Dílo jsem psal jako metrickou báseň, tedy báseň s předepsaným počtem slabik a s pravidly o obsazování přízvuků, u které platí řada pravidel. Bez určité znalosti pravidel metrickou báseň nelze napsat a myslím, že je legitimní přemýšlet o tom, proč autoři třeba jako Seifert někdy z normy vybočí.
Pokud jde o mě, existenci pravidel jsem čerpal mimo jiné z díla Miroslava Cervenky a Květy Sgallové "Kapitoly o českém verši", které považuji jako cenný zdroj, byť je pro mně četba obtížná z důvodu použití odborného jazyka. Nicméně o užitečnosti a fundovanosti díla nemám nejmenší pochybnosti.
Dík za zastavení, měj se, ahoj Y.
Qíčalo,
byl bych smutný, pokud by u Tebe měly přetrvávat nějaké nepříjemné pocity spojené se mnou. Určitě nemám ani nejmenší pocit, že jsi mou báseň "zneuctila". To rozhodně ne. Naopak jsem rád, že jsi ji přečetla, odhalila nepravidelnost a napsala mi svůj názor.
Nemám ale ani pocit, že by měl být mezi námi nějaký rozpor. Shrnu -li to, tvrdíš, že je tam "rytmický kiks", přičemž mám za to, že v tomto směru se určitě nemýlíš.
Toho jsem si vědom. Uvedené verše jsou nepochybně mimo normu. Nicméně pokud čtu třeba Seiferta (podědil jsem sebrané spisy) - potom z té normy v nikoli nevýznamném počtu případů vybočuje. Nemám pochybností, že věděl co dělá (stejně jako mnozí jiní) a podle mně je legitimní přemýšlet o tom, proč to dělal a zajímá mě to.
Dík za zastavení, měj se, ahoj Y.
Z rytmických kiksů si nic nedělej. Mně nikdy nic nevytkl ani sám velký Mwk,z čehož vyplývá že sama rytmická dokonalost nestačí. Báseň musí komunikovat se čtenáři. To je to hlavní.
Pokud jde o "rytmické kiksy (první a třetí verš druhé sloky"), přemýšlel jsem o tom. A mám, za to, že je to určitě mimo metrickou normu. Ale podobná řešení jsem ve čtyřstopém jambu viděl vícekrát, z hlavy uvádím, např.:
Jaroslav Seifert:
"Básník? říká jen třesky, plesky"
"mamka Verunku pochválí"
Jan Zábrana:
"a v tom přitáhli od východu"
"kdyby nebylo v lidských silách"
a je toho mnohem víc, nejedná se o nevýznamnou výjimku.
Takže otázka zní, proč ne?
Ahoj Y.
Pobřeží Rujany tvoří křídové útesy , před kterými jsou pazourkové pláže. Mezi kamením lze najít docela snadno zkamenělé ježovky nebo belemnity,takže by si tam egil přišel na své. Jsou tam ale i písečné pláže,kde si v přilehlém stánku můžeš zakoupit dětskou nebo dospěláckou lopatu a stavět obří hrady nebo zahrabávat rodinné příslušníky po krk do písku. Za mne to byla oblíbená zábava německých domorodců.
Dík.
Na Rujáně jsem nebyl. Vycházel jsem z Tvé básně + jsem tam doplnil Ty nahatý Němky. Viděl jsem též Údolí včel s Čepkem a Kačerem a přijde mi, že ty scény, jak odejde z kláštera jsou natočený na Rujáně - nebo alespoň takhle si ji představuju.
Ahoj Y.
Velmi se mi to líbí,Yane. Spojil jsi mou Baladu se stylem Skleněného intermezza. A taky je vidět ,že na Rujaně jsi opravdu byl,protože ona je fakt plná nudistů. - V poslední době se tam taky prý objevují dřevěné plastiky staroslovanských bohů,nebot' Rujana je kultovní místo Slovanů. - To nemohu potvrdit ani vyvrátit. Dlouho jsem na Rujaně nebyla. Tip.
Úsměvné, aspoň když závora je na svém místě. Jen by mi tam seděly spíš černé děti, ty bílé fakt spíš na té Rujáně:)
já pochopila hned, že třináctá komnata je ještě bezpečně uzamknuta... líbí
Dík za zastavení.
Vysvětlovat jsem to asi neměl, ale když už jsem to udělal, tak se zeptám, jaký byl Tvůj výklad?
Pokud jde o metrum, myslím že mám "chybu" v prvním a třetím verši druhé sloky, jinak ne. Zkoušel jsem to nahradit jinak, ale z možností, které jsem vytvořil, se mi nejvíc líbí ty "chybné" a chtěl jsem do básně dostat určitý konkrétní obsah, s čímž jsem se docela nadřel. Přijde mi, že podobné řešení jsem u čtyřstopého jambu viděl i u renomovaných básníků též a vícekrát - a přemýšlel jsem, proč to tak udělali. Můj názor je, že dali přednost obsahu před metrem. Ale určitě se ale mohu mýlit a nijak nepopírám mezery ve vzdělání.
Myslím, že jsem před časem vedl "při" se Safiánem ohledně gramatických rýmů, kde jsem zastával stejné stanovisko jako ty a přijde mi s odstupem, že jsem neměl pravdu.
Dík za trpělivost a ahoj Y.
"Místo pro Yana" není na Rujáně, ale v Africe.
Je to vzpomínka na dětství, cca 7 let. Takže si pamatuji modrý nebe bez jediného mraku, sytě modrý průzračný moře, písek, skálu, meloun a slunce, ohromnou žlutou žhavou kouli a děti, který se koupou. Rýmy odpovídaj tomu, že je to vzpomínka na dítě. Mně přijdou v pořádku.
Dětství by mělo být pro dítě teoreticky pěkný, pokud možno. Nicméně dříve nebo později skončí a na každýho čeká jeho třináctá komnata, tedy něco nepříjemného, co v sobě nese - někdo se do ní vypraví, někdo ji ignoruje, asi možností je víc. V té básni jsem nechtěl vůbec vyjádřit, co v té komnatě je (to dítě přeci řešit nemůže, resp. nemělo by a každý tam má něco jiného), ale to, že je. Tj., že dětství není nekonečná pohoda, ale stav, který skončí - což už teď přeci vím, když se dívám dozadu.
Dík za přemýšlení a za zastavení, ahoj Y.
.
Tak mne by třeba zajímalo, kde je tedy to "místo pro Yana", nejen to konstatování, a co je tou třináctou komnatou, a k tomu nápadité verše, takový rým pálí - skály, bez mráčků - naháčků moc prostoru fantazii nedávají, anebo zkus volný verš, jestli ti vázaný brání v rozletu:-)
Nevím, je to moje reakce na báseň Umbraticy, kterou jsem před časem slíbil a moje kontrastní uzavřená vzpomínka na dobu, kdy mi bylo asi 7 let, kdy jsem sice byl dítě, nicméně jsem už ty dveře od třinácté komnaty začínal tušit.
Dík za zastavení, ahoj Y.
Yane, tentokrát usměvavé..meloun potěšil.. .ale mám pořád trochu problém s obsahem...počkám, co na to ostatní...rýmovat jistě umíš, ale co dál, co dál...