Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMužný klid pana Botegy
Autor
Movsar
Potácivý pták
Je půl šesté ráno, svítá a venku zpívá opilec. Potácivý pták, co za sebou uzavírá noc. Třese stojanem jízdních řádů a jeho mručivý hlas tak doprovází plechové tremolo. O čem zpívá, to není snadno rozpoznat, snad velebí kořalku, jaro a život sám. Pak kouří; zaklání hlavu, zvedá ramena jako loutka na nitkách alkoholu, s žízní dítěte saje kouř. A pak zase zpívá. Za oknem ho pozoruje kočka. Být větší..
Profesorova páteční káva
V italském bufetu popíjel kávu profesor trestního práva. Byl pátek odpoledne. Vešel jsem ve chvíli jeho soustředěného flirtu: skrze své profesorské brýle sepisoval holce za pultem svou milostnou obžalobu. A já, jeho dávný student, do toho vpadl jak překážka v řízení. Možná si holka oddechla, a možná že chtěla dokázat svou nevinu.
Mužný klid pana Botegy
"Jste křehoučká jako rohlíček," naklonil se pan Botega k dívce. Ta sebou cukla a zamrkala jako dětská panna. Přesně to se panu Botegovi líbilo, a tak pokračoval: "Potkal jsem vás tuhle ve spánku ještě příliš nesmělém a na jistých místech cítil se docela ztuhle." Dívka propukla v smích, a jak se její ústa měnila v zářivou širočinu kokosových zubů, pan Botega zapomínal sebe, svět; upadal v mužný klid.
Za nocí starých..
Za nocí starých jak háje plavuní otevíráme své soukromé historie. Události v tichu příliš krátké paměti na chvíli zas viditelné ve světle měsíce nahodilosti. Vydáni krátkým dotekům minulého, po nichž ráno nezůstane ani stopa, usínáme. Ani po nás nezůstanou stopy, krátké textové zprávy budou smazány, příbytky zbourány, fotky vyblednou. Jako vzpomínky ztratíme se. Jen noci budou dál stárnout jak háje plavuní.
16 názorů
Kdybys za tu trojku přidal ještě dvě nuly,myslím,že by pointa tvé první miniaturky vypadala jinak.
Naposled jsem si tygra hladila ,když do jednoho blízkého většího města přijel cirkus. Ošetřovatel ho tam na vodítku na chodníku předváděl kolemjdoucím. Bylo to sice ještě asi šedesátikilové "kotě",ale ve mně už budilo dost velký respekt.
díky, umbratiko. ona ho vážně tak pozorovala. je to moje malá 3kilová kočička, která by ho jistě ráda tak trochu pojedla, být větší.. ale krmím ji dost, jen syrové maso jí pořád připadá lepší. ostatně často si představuju, jak by se změnila, kdyby vyrostla, jak by to zamávalo našim vztahem, jestli bych byl ušetřen. :-)
Dávám tip za první miniaturku. Ten závěr s kočkou mě, jakožto bioložku ,dost pobavil. Souvisí totiž s realitou. Lidožraví tygři v Indii se totiž vždy specializovali hlavně na opilce. Opilec připadá šelmě jako nemocné nebo raněné zvíře,které nedá žádnou práci ulovit.
Není zač...ještě připojuji ke "kritice" - + smysl pro humor a nadhled /ranní pták tě vyruší, a ty o něm tak pěkně:-)/
Miniatury, kterým neschází nic podstatného - kultivovanost, nápady, empatie, poezie, smířlivost, erotika ani ironie na malé ploše. Za mne výborné.
díky, qíčalo. až se ten pták znovu nad nějakým příštím ránem objeví, zazpívám mu tvůj vzkaz.
Mlátit sem tam ocáskem a být větší, potácivý ranní pták dozpíval... vše pěkné :-)
být větší... skvělé
dnes hodně dobré, usmívám se tady jak mi to zvedlo již tak dobrou náladu