Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMuškát
Autor
Umbratica
Muškát
Vítr lomcuje suchým stvolem
břečt'anolistého muškátu
někdejší ozdobou
černého okna
ve kterém večer bývá tma
Bije to do očí
ten jediný truhlík
mezi prázdnými parapety
ten temný obdélník
jak vyražený zub
v úsměvu noční fasády
Chodíme kolem
aniž bychom co tušili
o důvodech a příčinách
prachu na zmatnělém skle
o trvalé šedi
v pozadí mrtvé květiny
ráno co ráno pokryté jíním
a nebo zlacené soucitným sluncem
na sklonku krátkého dne
Určité otázky
které máš dlouho na jazyku
se zlomí o roh ulice
49 názorů
Marie,
vždycky mi udělá velkou radost, že někdo znovu objeví nějakou mou starou báseň. Tahle báseň je sice o smrti, ale zdá se, že ona sama je nesmrtelá. Ona žije, protože se kní lidé stále znova vracejí a za to jsem vděčná.
Mária Horná
05. 10. 2020Toto je naozaj dobrý, priam výborný postreh! Ľudia síce vidia, že niečo nie je v poriadku, že by to malo byť ináč, ale v konečnom dôsledku by boli radi, keby to vyriešil niekto iný...
/***** :-)
Tak nevím. Já píšu o smrti jen zřídka a tohle je básnička o smrti jednoho reálného pana malíře. Příbuzní od něj mají dokonce obraz a když se na něj dívám, vždycky si na mrtvého malíře vzpomenu. Věděl dopředu, že umře, mluvil se mnou o tom. Měl plicní fibrózu a byla jsem u toho, když ho naposled nakládali do sanitky. Před smrtí uspořádal velkou výstavu a všechny své obrazy prodal, aby po něm potomkům zbyly nějaké peníze.
Děkuji , patricie .
Na chvíli se sem vrátím , abych si vyzkoušela , jaká bude reakce čtenářů a podle toho se pak zařídím . Zpočátku budou moje básničky možná drsnější , než bývaly , ale neříkám , že tak budu psát pořád . Bude se to měnit podle toho , jak se bude vyvíjet situace na Písmáku .
patricia w.
22. 03. 2019ty verše se mi moc líbí, sdílí moje pocity, chápala jsem to tak, že nejde vůbec o tu kytku! :)
patricie ,
ano - chudák muškát . Znám ale lidi , kteří muškáty na zimu nikam neschovávají . Nechají je zmrznout a příští jaro si koupí nové .
black8 ,
díky . Když někdo píše , že je báseň o mrtvém malíři pěkně namalovaná , tak to zní dvakrát dobře .
Diano ,
dlouho jsem na své stránce nebyla , a tak ti děkuji za chválu a za típek až ted´ .
Zdravím , Magdalene .
Na ostatních oknech žádné truhlíky nebyly . Pán , který se o muškát staral , umřel , kytka zmrzla a trvalo dlouho , než ji dědicové odklidili .
Danny ,
atmosféra té básně byla velmi smutná , ale čas plyne dál a v domě po mrtvém bydlí dvě nové majitelky . Mají firmu na dodávky kávy a firemní auto s velkým šálkem kávy , ze kterého se kouří , stojí před domem kdykoli jdu kolem .
Markel ,
díky za tip . - Viděla jsi to ? Třeba máš podobné životní zkušenosti jako já .
patricia w.
06. 07. 2018chudák muškát :)
Vítr lomcuje dutým domem
vřetanolidského šuškátu
někdejší obzorou
velkého kvokna
ve kterém mečem spílá hra
Blije to a močí
ten jediný zvrhlík
mezi pátými tři pamflety
ten jemný větrník
jak uražený chrup
v úsvitu noční lambády
Chodíme krkem
aniž bychom ho rušili
o důchodech a pilinách
prahu na zmateném skle
o trvalé vědí
v pozadí mrtvé ženiny
bráno co hráno pokrytce míním
a nebo mlácené souvislým sumcem
na hromku vadného mne
Určité obrázky
které máš dlouho na jazyku
vyplivni je!
Ahoj Umbrasko. Moc se mi to líbí, vícekrát jsem četla.
Ale, stále mě bije do očí - mezi prázdnými parapety. Nemůžu to pochopit, jak jsi to myslela. Parapet znám, ale prázdný parapet?
A proč množné číslo?
Bije (to - bych vynechala ) do očí
ten jediný truhlík
na popraskaném parapetu.
Takove verse jsou Tva parketa... pokusy o haiku, ac skryvaji myslenku, pro me neznamenaji nic... jen podnet k polemice...Takto si vzdy poctu rada :-)
Leraku,
já si myslím,že neurčitá úzkost je horší než strach.Nejvíc se bojíme strašidel,které nevidíme,ale víme o nich.
Kočkodane,
zase jsi mě rozesmál. Zajímavé je,že jsem právě včera psala v básničce D.Q. o pavoučkovi,který je odborníkem na zlaté mušky.
Díky,atkij,
tady jsem se pokusila uplatnit něco víc než jen atmosféru.
Díky za chválu,R.L.,
já mám své čtenáře tady a pokud o to oni stojí,budu dál psát jen pro ně.
nascheanou,Lnice,
jsem vytrénovaná z anglických sonetů. Těší mě,když můj závěr zabere. Dnes už totiž zvýrazněný závěr není právě v módě.
Dodolo,
kdo byl oním záhadným obyvatelem,který přestal rozsvěcovat okno,jsem prozradila Yanovi 73 pod Baladou.
Některé dojmy nejdou zapomenout ani za tím rohem. Jsou zchátralé domy jakoby určené k demolici a jediná kvetoucí kytka na schodišti se zábradlím tu budovu neuvěřitelně oživí a svědčí o tom, že tam někdo žije. Záhadný byvatel ovšem zůstává neviděn, nepoznán.
nascheanou
26. 03. 2018závěr super!
Šťouchla jsi do mé letory. Jo, to je ten melancholický akcent ve verších, který mám rád. Pěkné i s tím háčkem otazníku.
gabi tá istá
26. 03. 2018no práve, tú temnú je niekedy ťažšie zachytiť ako rozjasanú a tebe sa podarilo
Díky,gabi. Přirovnávají mě tady k E.A.P.,takže ta atmosféra je tentokrát trochu temnější.
gabi tá istá
26. 03. 2018ďalší maľovaný obrázok s atmoškou, páči sa, veľmi *
Moc děkuji za chválu,Goro. U nás na Moravě se říká zásadně břečtan a ne břečt'an,ale máš pravdu. Spisovně je to břečt'an.
Já jsem prožívala nejůtlejší dětství s dědečkem - zahradníkem mezi rostlinkami. Možná,že kdybys měl takovou zkušenost,zaléval bys stejným způsobem jako já.
Soucitné slunce na sklonku dne a kontrast černého okna - používáš několik vrstev významů, je radost číst.
břečtanolistého - háček na t
O té rozkoši nic netuším. Rád bych ji přenechal jiným, jsem totiž nucen čas od času rodinné latifundie zalévat, přičemž bez nejmenších výčitek svědomí využívám hadicový systém.
Yane,
pro tebe by byly nejlepšíni rostlinami kaktusy nebo tilandsie. Doporučovala bych tilandsie. Ty není třeba zalévat vůbec. ...Víš ale jaká je to pro zahradníka rozkoš zalévat vyprahlou zahradu po horkém letním dnu ?I když máme velmi dlouhé hadice,raději se tahám s konvemi plnými předehřáté vody,protože skutečný zahradník studenou vodou nezalévá.
Mně se to líbí celé. Druhá sloka mně zaujala nejvíc.
Svého času jsem byl velký pěstitel okrasných květin - snažil jsem se vypěstovat jejich nejžíznivější variantu a byl jsem v tom dost dobrej...
Ahoj Y.
Qíčalko,
ty mě tady asi chápeš nejlíp. - Ano zapomínací roh. Přesně tak jsem to myslela.
Já to chápu, ale nevím proč, najednou to stručné již nerozvité slovo roh mě zarazilo, můj dojem z básně narazil a vyvolal otázky :-)
Moc děkuji ,Santie,a jsem ráda,že někdy dokážu do své pochmurné atmosféry vtáhnout i tebe.
Roh ulice je symbol. Procházíme městem a když míjíme zmrzlou květinu na zaprášeném okně,klademe si různé otázky. Pak ale zahneme za roh ulice,uvidíme třeba náš dům,ve kterém bydlíme a hlava se rázem naplní zcela jinými myšlenkami.Těmi soukromými,které všechno přehluší.
Impozantní obrazotvorná úvaha. Černé okno, ve kterém večer bývá tma, a vyražený zub v úsměvu noční fasády mě obzvlášť zaujaly. Líbí se mi i závěr, pouze mě v něm poněkud ruší roh ulice.
Srovnání s E.A.P. mi velmi lichotí. Vždyt' je to můj vzor. Díky,Knihomole.
Karpatský knihomoľ
26. 03. 2018Atmosféra ako z domu u Usherov od Poea. Na mňa zapôsobilo celkom intenzívne.