Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDubnové stíny
Autor
Umbratica
Dubnové stíny
Dubnový vítr probouzí stíny
a do pavučin z větví
loví růžové sedmikrásky
i neúnavné včely
a jak plynou mraky
ornament vsakuje do trávníku
aby se znova objevoval
v podobě vlající
pavoučí sítě
Je cosi smutného v nahotě stromů
v prázdnotě obzoru
ve květech podbělu na kraji pole
i v křídlech žlut'ásků nad ornicí
Nevěřím bláznivým příslibům jara
těm květnatým řečem
šeptaným z obrazců jež kreslí slunce
které se teprv hledá
Vysoké napětí
8 . 4 . 2018
Jihozápadní vítr
je nenadálý host
po vpádech severáku
co lámal větve a vyvracel stromy
co trhal ze špejlí
cukrovou vatu předjarních slov
až zůstaly jen prázdné
vypláznuté jazyky
a tužky ve zkřehlých
dřevěných prstech
Jihozápadní vítr
jen kolébá a hladí
jívy i hladinu rybníka
na jejíž vrásky
se plují podívat
ode dna pomalé ospalé ryby
zatímco obzor zrůžověl
a vánek obtáčí pout'ově malebné mraky
okolo stožárů v nadějném lánu
ochotně klíčících písmenek
14 názorů
Kočkodane,
jenom tu svou hlavičku jsem ani tak nemyslela. Cítím souznění se všemi "básníky jara"
Leraku,
mám pevnou vůli a tak píši i když jsem unavená. Ale každý je jiný.Někdo musí být na psaní vyladěný. Respektuji rozdílnost povah.
nascheanou,Pachateli,
jarní příroda skutečně vyvolává smutek. Veděl o tom hodně třeba Jan Preisler,když kreslil pasáčka z Velikonoc. Pocity a pocitovky mohou usměrnit asociace nečekaným směrem. - Nascheanou,na tvůj koment pod Hledáním odpovídám pod Návštěvou.
Dodolo,
údělem nás dekadentů je - už nevěřit.
Agáto,
ale mně nic neprochází. Tyhle dvě básničky tu zůstanou,protože dostaly dva výběry. U čtenářů to byl propadák,takže nebýt přízně kritiků,už by to tady nebylo.
je cosi smutného... to je pěkný
nelíbí se mi ... pomalé ospalé ryby.. pouťově malebné mraky pro mě moc nahuštěné přívlastky, ale tobě vždycky projdou tyhle předimenzované výrazy.. to je divný.. mně ne :)) asi to bude tím, že tvá poezie je poetická a poetika je poslední dobou trošku opomíjená --- a nebo z ní mají autoři tak trochu strach, aby nebyli klišoidní :)
Tímhle jsi přesně vystihla moje rozpoložení:
Nevěřím bláznivým příslibům jara
těm květnatým řečem
šeptaným z obrazců jež kreslí slunce
které se teprv hledá
Ano, víru v jaro už taky přenechávám mladším...
nascheanou
09. 04. 2018fandim tomuhle:
Je cosi smutného v nahotě stromů
v prázdnotě obzoru
ve květech podbělu na kraji pole
i v křídlech žlut'ásků nad ornicí
Jak pozoruji Umbratiko, tak jarní únava se Ti netýka. Všechno teprve kvete a Ty už nám tady bohatě plodíš.
Diano,
jaro je sice dost fotogenické ale líp se fotí detaily než třeba krajinka zarostlá listnatými stromy.
gabi,
ani nejsi tak daleko od pravdy. Ty stíny jsem si napřed fotila a pak teprv o nich napsala básničku. Minulý týden - 5.4. jsem si taky napřed vyfotila kačenky,které poprvé přiletěly na naše jezírko a teprv pak jsem o nich napsala haiku. První verze se nepovedla,ale na druhou čtenáři už,zdá se ,reagují pozitivněji.
gabi tá istá
09. 04. 2018namaľované*