Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMy Friends
14. 04. 2002
6
0
2661
Autor
Lasy
Moji přátelé
vždy nablízku
jeden po druhém
jak alej při prvomájovém průvodu
nezaměstnaných
mění se ve staleté stromy
zjizvené a pološílené věkem.
Procházím kolem
téměř se dotýkám pahýlů jejich větví
vlastním pohledem
a vysoká dávka
mé empatie jim spaluje
listy do bleděmodra
svou jedovatou radiací.
Hladím jejich dřevěná těla
ve snaze a touze po pomoci
po záchraně
jenže pod mými mesiášskými dotyky
vždy jen vyrazí jim obrovské nádory plné hnisu
a červů,
nádory, co pukají v rozevřené rány
smolnatých stigmat
mého
přátelství . . .
Já? Spiš co oni mají (proboha) za kamaráda ve mne, ne?
Někdy jsem asi těžký spoupeř lidem, kterým bych měl nebo spíš vlastně lidem, kterým bych neměl.
To jest vše :o)
Ano tohle téma je neoddiskutovatelně patřící do kategorie "Věčná". Působí to smutně a přitom hluboce.
hmm, přátelství, to je vděčné téma, a tobě se ho povedlo zpracovat moc krásně