Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrvomájově nostalgická
Autor
zolli
Říkala jsem prý ti medvídku Pé
kdo ví jak plyšákům ten život jde...
Z pramenů vlasů dnes už jen stružka
ve vlasech stužku má jiná Tvá družka.
Šeptala jsem Ti jemně a hebce
dnes se tomu věřit už nechce.
A přeci něco stále si sebou nosím
vzpomínku dervíše co tančí bosý...
a nahý, jak právě zrozené dítě.
Nevadí, že čas už zpřetrhal nitě.
I dnes je mi stálé to „cobylo“ a není.
Vždyť první lásku nesmetou změny.
7 názorů
Miroslawek
01. 05. 2018Lerak12: to není moje, to je Bezruč, úryvek jedné z jeho nejznámějších, cca 130 let z5
Zajímavě výrazněji zrýmované (zejména) vždy dvě řadky slok. Na první lásky se fakt jen tak nezapomíná. To kvituji. Verše jsou to pěkné.
Vlastně jsou dobré i ty Miroslawekovo.
1/To by mne také zajímalo...nej pro mne první
v tom druhém bych změnila í - ý /bosý/ a nitě krátce:-)
1/kdo ví jak plyšákům ten život jde...
vzpomínku dervíše co tančí bosí.
Miroslawek
01. 05. 2018to máš dobrý
Jen jedenkrát kolem mne šla láska.
Vlas černý pad jí k pasu,
a sladkým hlasem hovořila ke mně:
"Vy dobrého jste srdce,
a s vámi bude šťastná každá žena."
a krátký plachý pohled,
jenž více řek než její sladká slova,
jež řekla sladkým tónem,
jak mluví se v mé vlasti u Těšína,
šel s její řečí! -
A já ji miloval a ona se mi vydala!
Tak můj krb vyhas, v srdce lehly stíny,
a smutek bez konce jde mojím žítím,
když vzpomenu si často,
že sladkým krokem kolem mne šla láska,
a já přirazil dveře svojí chaty,
a nikdy víc se nenavrátí zpátky!