Tri páry smutných prichytených Vianocami

vďaka, Karol, rada som si prečítala tvoje postrehy

Život je někdy tvrdý a když nás řeže, tak z nás padají "kovové piliny."

A ty nám zadřou ... Chybí celý prožitek a vzpomínky. Oznámení gravidity, pupeční šňůra, cinknutí lžičky o první zub. Ten skutečný přenos života do života se neprožil. Co jako muž mohu vědět, co cítí neplodná žena? (i když určité postřehy z praxe mám) Co mohu vědět o neplodnosti muže s podťatou ješitností. Láska k adoptivnímu dítěti se nerozlišuje. Ale ta kotvička u prvního břehu tam chybí. A ten zbytečný pocit "viny" ze selhání. Tak kdo a jak s tím naloží.

Sugestivně a pěkně napsané verše, Gabi. 

áno, Gora, dá

pekne si to, hanka

aleši nie, nie, to jecelkom iný príbeh a zbierka O nás znamená o nás o ľuďoch, všetkých, sebou som sa dosť zapodievala v Kto som

pozdravujem, Luboško

život je někdy složitý...chápu to dobře jako prolog k nedonosené...?

smutný príbeh...

snažiť sa zachrániť vzťah dieťaťom nie je dobrým riešením, pribudne tretí nešťastný, ktorý za nič nemôže...chýba mu láska, radosť z jeho príchodu, spoločné chvíle plné smiechu a objatí...

*****

Třeba i z jediné fotografie se dá vyčíst ledacos z nálady...osudu...