Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUšetřit!
Autor
bixley
Šetřit je nutné, ale ne za každou cenu. Najdou se ovšem jedinci, kteří to i se šetřením přehánějí. Příkladem je můj známý. Kupuje vše ve slevě, popřípadě se snaží určité věci vyrobit sám.
Jako vášnivý cyklista si samozřejmě ve slevě koupil i kolo. Se svou přítelkyní jezdí na cyklovýlety. Problém je v tom, že ta je navíc majitelkou malého yorksšíra. A yorkšír během jejich výletů musí být doma, protože ho nemají v čem vozit.
Důvodem je opět šetření. Taška na psa z cykloobchodu je samozřejmě moc drahá. Takže se to můj známý snažil všelijak obejít. Navrhoval své přítelkyni, že psa dají do tašky, ve které ho vozí ve vlaku a tu přivážou ke kolu. Partnerka oponovala, že taška nemá dostatečnou stabilitu a že pes z ní vypadne.
Pak přišel můj známý s dalším nápadem. Co kdyby přítelkyně vyžebrala v Bille nákupní košík? Ten je určitě pevnější. Tam bude její pes v bezpečí.
Jednou ale situaci vyřešil opravdu originálně. Původně chtěli jít na pěší výlet, tak přítelkyně k němu přišla se psem. On však změnil názor a rozhodl se jet na kole. Našel tedy doma papundeklovou krabici, do ní udělal v rozích díry, těmi protáhl prádelní šňůru a pevně přivázal k nosiči. Potom do této krabice dali spolu pejska a pro jistotu ještě k sedlu přivázali jeho vodítko připojené k obojku.
Takto vybaveni vyrazili na cyklostezku. A kupodivu to fungovalo. Oni dva šlapali, pejsek se vezl, vykukoval zvědavě z krabice a jakmile uviděl jít po stezce nějakého psa, hned ho zdravil mohutným štěkotem. Zkrátka spokojenost na všech stranách.
Když dorazili na zpáteční cestě k přívozu, začal si psa v krabici fotit nějaký cizinec. Potom ukázal na nápis na zadní stěně krabice, který zřejmě považoval za reklamu.
Krabice totiž byla od čerstvého másla. A tak můj známý cizinci uvedený nápis přeložil: "Fresh butter".
9 názorů
Jednou dávno mě okolnosti donutily vézt na kole šest slepic. Ve třech krabicích, nastavěných na krosně. Důvodem nebylo vzít je na výlet, ale dát jim svobodu, tedy odkoupit je jako "opotřebované" z fabriky na vajíčka a vypustit je na zahradu. Vajíček už moc nesnesly, ale měly se královsky, protože prvně v životě viděly denní světlo. Viděly ho vlastně už cestou -- v těch krabicích byla okénka, aby byl zajištěn dostatečný přívod vzduchu. A na tu krabici mě -- snad kvůli srandě -- napadlo nalepit nápis "ACHTUNG, PFERDEN!"
Inu není máslo jako máslo... :-)
Život zkrátka píše líp než lidská fantazie.
Že se pejsek "občerstvil" na čerstvém vzduchu, to je jisté:-)
Vzpomínám na našeho Arga, rotwajlera...kdykoli se mu podařilo vběhnout z venku do kuchyně, stoupnul si u linky na zadní a popadl načaté máslo, urychleně utíkal na zahradu a za nic na světě je nepustil...a vylizoval:-)
Hezká miniatura, Renato...