Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTramvaje a ulice
Autor
nascheanou
Sleduješ staré dědky v kvádrech kolem zastávky Krematorium Strašnice. Na jakém pohřbu asi byli? Sleduješ pravidelný, bílý proužek v jejich tmavých oblecích, lesklé lakýrky, vyšívaný kapesníček v náprsní kapse. Na jakém pohřbu asi byli?
xxx
Sleduješ jak voyeur dva tmavé chlapy v tramvaji kolem Žižkova. Mají tříčtvrteční kalhoty, skoro holé lebky. Jeden z nich ti evidentně civí do výstřihu. Take it easy. Odkud asi přijeli?
xxx
Sedáš si na červené sedadlo. Myslíš na muzikanta, který sedal pouze na červené. Sedáš si tedy na červené sedadlo podle jeho vzoru. Otevíráš knížku povídek. Sere tě paní, která ti neustále drká do ramene obrovskou taškou.
xxx
Stojíš v tramvaji u tyče. Držíš se, i když ti vadí její zaschlý pot a pižmo cizích lidí. Klouže. Myslíš na to, když to klouže jindy a jinde.
xxx
Jdeš po Senovážném náměstí ve svých černých širokých kalhotách a bílých šatech. Myslíš na svého terapeuta, ke kterému právě jdeš. Jaké to asi dnes bude? Jaké? Z myšlenek tě vytrhne protijdoucí, který ti do obličeje vmete syrové « sweet ». Sweet co? Říkáš si a ignoruješ ho.
xxx
Válíš se u terapeuta na kanapi. Sleduješ střešním oknem antény Prahy 1, posloucháš křik pávů. Tak jak se právě dnes cítíš?