Šťára

Noc zdaleka nekončila
Na ulicích ale ani noha
A zvenku nebylo poznat
jestli ve zhasnutejch hospodách někdo sedí nebo ne
Jen tu a tam čert přeběhnul mimo přechod
a jeho kroky se rozlehly tou nocí trochu škobrtavě
jako když jsem se tenkrát vracela z tahu
a jeden podpatek měla ulomenej
 
Jen tu a tam čert škodolibě zařičel
až se podřimující ptáci a taxikáři probrali
a párkrát dezorientovaně zakroužili kolem bloku
 
– Nevstupujte za bílou čáru –
znělo ze vstupů do metra zahuhlaně
ale výstražně a hluboko v kanálech
šplouchala řeka jako horká a zkažená rybí polívka
A tak jsem šla bezstarostně tou zavřenou nocí
a myslela na ty zmítající se pytle
co měli čerti hozený přes ramena
A na to že už si můžu dělat úplně co chci
protože se do těch pytlů dneska
stejně nikdo další nevejde