Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZlatník
Autor
Ozzozorba
Říkali jsme mu Zlatník. Vyrážel lidem zuby. Velmi rád boxoval, ale mezi profíky se nikdy nedostal. Na ulici to stačilo. Poskakoval na svých nožkách a prásk! Byl fakt rychlý. Bum, bum a zuby se sypaly jako korálky.
Všechny už štval. Provokoval v hospodách, ale jednou to schytal. Dostal ho černoch. Vybil mu z těla půl huby, natrhl slezinu a zlomil sedm žeber. Ten den nebyl Zlatník ve své kůži. Dost pil a taky se smál.
Když se zvedla „černá hora“ měl se stáhnout. Nestáhl se. Rozběhl se proti bouřkovému mraku a jen co do něj píchl, začaly padat černé blesky. První dvě rány vydržel (to mu černoch zlomil žebra) pak dostal hák ze spodu, při kterém se mu vysypaly zuby, pak vylétla pravačka, která mu rozdrtila lícní kost.
Zlatník zavrávoral a než dopadl na zem, dostal ještě dvě rány do palice. Ten černoch zmizel a nikdo jej už nenašel. V nemocnici ležel Zlatník tři týdny. Hryzalo nás svědomí, že jsme Zlatníkovi nepomohli, a proto jsme se mu složili na zlaté zuby. Bylo nás v partě sedm.
Když svítí slunce, dělá na lidi prasátka. Usmívá se. Už neboxuje. Odkud se vzal černoch, který boxoval jako zlý bůh, na bezvýznamném sídlišti? Za vše může ta zasraná černá magie. Jednoho odpoledne jsem byl u Ludvíka. Byl to podivím, o kterém by jste si nemysleli nic pěkného. Něco ošklivého vyzařovalo z jeho nitra. V jeho sídlištím bytě, jsem uviděl za závěsem, který jsem z mě neznámého pudu odhrnul, hořící svíčky a černobílé fotografie. Na jedné z nich jsem poznal černocha, co dal nakládačku Zlatníkovi. Stálo na ni: Muhammad Ali, mistr boxu v těžké váze.
Uznejte sami. Zlatník neměl šanci. Ještě že jsme se mu nesnažili pomoci. Rozmlátil by naše palice na sračky. Na tolik zlatých zubů jsme ani neměli. Naše huby by musely být osazeny lacinou pryskyřicí.
Nyní už vím, že každý zjevený duch poslouchá svého vyvolavače. Na slovo. Beze slov a námitek na sebe naloží úkol, který pak vykoná. Říká se, že každý duch může být vyvolán jen třikrát. Pak je osvobozen.
Když jste sami a slyšíte podivné hlasy, to se duchové ozývají a žadoní o úkol.
14 názorů
Zvláštní textík. Nevím sice, co si o tom mám myslet, kam to zařadit, ale něco do sebe to má.