Za bouře

Miroslawku ,

velmi oceňuji ,že jsi změnil styl své kritiky. Ano - toto je kritika,která má obsah,nad nímž se může autor zamyslet.Takovátokritika může být počátkem smysluplné diskuse.

To mě těší :-)))

Pěkné a inspirativní počtení

Lnice - díky, ale mě Miroslawkův text ani neurazil, ani nepobouřil, ani se mě nijak nedotkl.

 Kdo chce - může posoudit, nakolik jeho kritika odpovídá jeho/ jejímu pocitu z této básně - a učiní si svůj názor.

Já jsem za ten Miroslawkův rád. Oceňuji, že se rozepsal - a vydatně. Nepoužil vulgarit ani oplzlostí - a jeho text má hlavu a patu. To, že s ním ani za mák nesouhlasím, je věc jiná. Ale dal si s ním práci - a to se počítá.

 Krásný den oběma :-)))

Tvůj komentář se mi nelíbí, Miroslawku. Ponechám stranou kvalitu Muamarkových vázaných veršů, tu zhodnotit neumím, ale jízlivost v podtextu připomíná spíše triumfální výstup tříletého chlapce nad podupanou bábovičkou v pískovišti. Myslím, že by se celý komentář i se zachováním Tvého zhodnocení kvality vázanosti dal napsat mnohem kultivovaněji.

Miroslawku - díky za Tvé zastavení, obsáhlý komentář a hezký den :-)))

Muamarku, po čase se zastavuji a přesvědčuji se nad tvými texty opět, že jsem se nemýlil.

Již před drahným časem jsi dosáhl schopnosti zveršovat, formálně poměrně zdařile téměř jakékoli zvolené téma. Už tomu ovšem chybí přirozenost a lehkost, na těch konstrukcích a užitém jazykovém materiálu je strašně vidět, jak ti to není vlastní, jak to máš celé vypůjčeno nebo spíš vyválčeno. A k tomu respekt. Ale zároveň ouha, v kontrastu k onomu metru vyvstává, trčí neschopnost jazykově vybudovat opravdový básnický obraz. Popisně vyprávíš více či méně alegorické příběhy, které by stačily i v tom 19. století jen s bídou. Než doklopýtáš k vyjádření nějaké imprese, (po)citu, poselství, jsem dávno znaven, v myšlenkách pryč. Báseň je přece úžas, objev, tajemství, překvapení, uskutečnění předtím či zdánlivě nemožného. Ve tvém případě je to spíš neuskutečnění možného.

A je mi opravdu líto, že ti takovou věc musím psát (léta to se stále se tenčící nadějí odkládám), neboť jsi udělal vše, co bylo, je a asi i bude v tvých silách.

Po všech lidech chce osud neustálá rozhodnutí v banalitě a v řádu zanikavosti. Na básníkovi vymáhá však jako po žádném jiném rozhodnutí absolutní, odvahu projít komnatami skučivých příšer, pocákán hovny, chce po něm skok do tmy.

(Ivan Diviš, Teorie spolehlivosti)

Ty jsi na rozdíl od valné většiny opravdu skočil, odvážně, poctivě a urputně. Jednou bude i tobě na čase přiznat, že marně. Že jsi neprošel.

A k tomu ti přeji hodně sil.

To jsem rád :-)) Díky :-)))

 

 Pěkný den, Yane :-)))

Líbí, ahoj Y.

Díky :-)))

Síla bouře je ohromná...

Kočkodane, Čudlo - díky oběma za zastavení :-)))

 A hezký den :-)))

/*

Rozhodně tady s pěnou u úst nekroutím hlavou, že se tvoje báseň čtenářstvu líbila. (lehký úsměv)

Musaši - díky :-)))

 

 A pěkný den :-)))

Malebné. Trochu mi to připomíná nějakou baladu od Jana Nerudy. K detailům bych měl samozřejmě různé výhrady , ale celek je archaicky působivý. Tip.

Diano, Goro, Okamžiku - díky Vám všem moc, jsem rád, že Vás to oslovilo :-)))

 

 Krásný den :-)))

Také obdivuju, Marku:_))

Krásný, silný příběh a ta dokonalá forma! Obdiv! *********