Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTicho
Autor
nascheanou
Seděla na studeném schůdku. Zírala na skleněný, kostkovitý dům. Kolem procházely ženy v úhledných kostýmkách, na špičatých podpatcích, které drhly o nerovný terén. Pobolívali ji močové cesty, ale stále se usmívala, protože je zvyklá nedat na sobě znát sebemenší klopýtnutí. Pan J jí často říká, že je na ni kladeno mnoho nároků. Být dobrou dcerou, sestrou i přítelkyní. Právě si jí sedla moucha na zpocené chodidlo.
Poprvé po mnoha letech vyjádřila, co opravdu cítí. V dopise popsala to, co už ji delší dobu tížilo: nevyřknuté křivdy, zlomená srdce, zbytečné vracení se do minulosti, bolestivé vzpomínky. Dopis měl však negativní odezvu: lepší, než-li o čemkoli diskutovat a snažit se vztahy zlepšit, budeme raději mlčet. A tak dívka i její otec mlčí, každý svém svém tichu.
3 názory
Dočteno. Připadá mi to spíš jako úryvk z delšího textu, takhle samostatně to na mě nikterak nezapůsobilo. Omlouvám se a přeju lepší čtenáře.
když muži nechtějí nic řešit, o vztazích mluvit, rozebírat ... možná, že pro většinu z nich jsou vztahy z ženského pohledu příliš z-komplikované
Nebudu se probírat os. pocity autorky. Ale jako jedna epizoda všedního dne a zkušenosti je to dobré. V prvé polovině jakoby ovlivněné předešlou básní. Zřejmě záměr.