Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozbolavělá
Autor
Muamarek
Padají vlasy stromům na Petříně
Slunce se brouzdá travou, velmi líně
pár vajglů v hlíně
červen zašlápne
Odchází z trasy žena s vlasy slámy
Času je spousta – dcera pláče: Mami
Jsou spolu samy
slza ukápne
Odchází odsud – a hlas v krku vázne
ochablo tělo ženy jinak rázné
Řekni mi, blázne
že se navrátí
Prý je to osud – rozežrání kůže
Říci se chtělo – když nic nepomůže
zasaďte růže
v stínu u trati
Když matka dceru přežije, své dítě
potom i víra zajde na úbytě
prázdno je v bytě
stín se obrátí
S čím že se peru? S pocitem, že stále
stačí jen škvíra, chvění nenadálé
Vše se nám ale
vymkne z opratí
Podvečer, středa, nebe zvláštně zlátne
dech zkrátka mizí v čase nenávratném
člověka mátne
že se zavírá
Ruka je bledá, klesla dolů právě
není dost mízy, rosa vyschla v trávě
zní usedavě
píseň Satyra
12 názorů
Goro, Musaši, Jeffe, Karle - díky Vám všem, že jste se stavili.
I smutná stránka života je životem. Nechávám na každém, kdo si tu najde nějakou svou stopu...
Asi jsem tento styl nevymyslel - ale přišel mi tu příhodný.
Hezké dny všem tu :-)))
Jeff Logos
11. 06. 2018Hodně ti rozumím, sám jsem prožil takovou tragedii.
Zaujala mě formální stavba tvých slok s počtem slabik 11,11,5,5. Skutečně to působí velmi melancholickým dojmém , jako takové hořké výdechy. Pokud jsi pro svou báseň tenhle typ sloky sám vymyslel,tak klobouk dolů. - Tip každopádně.