Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKonec
Autor
supizmus
Kdy přijde konec, můj Pane? Bude to za dlouhých zimních nocí, kdy lesy budou odpočívat pod sněhem, zamrzlá jezera ukryjí bohatsví svého života, horské cesty budou prošlapány člověkem a v poryvech větru se zase zahladí? Sníh ve městech se změní v rozteklou břečku a lidé schovaní v kabátech a čepicích nikde dlouho nepostojí.
Nebo na jaře, kdy rozkvetlé louky budou vonět mému odchodu? Zvýšená hladina řek bude tématem denního tisku, vonící stromy a první květiny budou probouzet a rozehřívat lidská srdce. Zamilované páry si budou dávat dostaveníčka a slunce bude nesměle vysílat první pozdravy.
Či mě snad povoláš v létě? V čase rozpálených ulic, vysychajících pramenů, vítaných bouřek, očekávání prázdnin, nových začátků i velkých konců, všudypřítomné vyprahlosti a dlouhých cest za odpočinkem.
Anebo symbolicky na podzim, necháš mě usnout jako les, v němž padají barevně pestré listy ze stromů? Pěšiny v lesích budou plné bláta, pole zahalená mlhou, oblaha zakrytá oblaky z nichž průběžně den za dnem prší.
Ať přijde konec jakkoliv, v noci či ve dne, v samotě či uprostřed lidí, chci být Pane připraven a vejít do Tvého Království - klidně poslední zapomenutou brankou pro nejslabší z poutníků.
14 názorů
zvedavec,
s odstupem času uznávám,že pravdu máš asi ty a ne já.Navíc po několiika dnech vnímám text podstatně jiinak a sice v tom smyslu,že jeho styl je patrně mnohem důležitější než obsah. Styl toho textu je totiž asi i stylem myšlení a takovýto styl myšlení může zároveň osvobozovat od úzkosti i integrovat duši do života.
Marcela.K.
23. 06. 2018Zvedavec...jistě, nesouznít je v pořádku :-) Nečtu kritiky jiných, když píšu svoji... za sebe - prostě mi k mládí autora nesedla forma. Vůbec jsem nechtěla něco "linkovat".
vnímam to ako uvedomenie si (asi v plnej sile) toho, že koniec príde - tip
nesúzniem s kritickými hlasmi - dieko je osobné a odkrýva autorovu dušu ako aj iné básne iných autorov, ktoré ale nik nekritizuje - prečo by sme mu mali nalinkovať, o čom má premýšľať a čo cudne zahaľovať?
Pokojná meditace plná symbolů. Přijde mi autentická, jako by vznikla za pomalé chůze přírodou.
Marcela.K.
20. 06. 2018Nezlob se, ale neslušelo by Tvému věku jiný styl?
Připomněl jsi mi tuhle moji ;-) http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=348675
Dočteno, leč přijde mi to jako takové (mnohokrát již opakované) zprofanované dotazování se "vyšší autority" bez naděje na odpověď. Přeju lepší čtenáře, ocenivší tenhle "myšlenkový směr".
Někteří z nás jsou smrti denně dost blízko a tak musíš pochopit,že se dívají na svět třeba výrazně jinak než ty,at´ už je to záležitost věku,nemoci nebo jen neustálé blízkostí smrti.
Naivně jsem si myslel, že ta nadstavba je v tom paradoxu, kdy mladík s báječným životem na vrcholu fyzických i psychických sil promítá barevné obrázky o své smrti :-) Výtky jsou k věci a dobře mířené i trefené, beru!
Smrt je málokdy poetická a umírajícímu jen málokdy záleží na tom,ve kterém ročním období umírá. A dále si myslím,že ten,kdo oslovuje Boha před publikem,má do skutečného věřícího dost daleko. Tentokrát tip dát nemůžu.
Věřím v karmu a proto zcela souhlasím s K3.
Slyšel jsem o tajném akordu,který David zahrál a to potěšilo Bohaale tebe moc hudba nezajímá, viď?Je to takhle:kvarta, kvinta,poklesnutí v moll, zdvih v durBezradný král skládá AlelujaAlelujaAlelujaAlelujaTvá víra byla pevná ale potřeboval jsi důkazviděl jsi ji koupat se na střešejejí krása a měsíční světlo tě srazily k zemiPřivázala těke kuchyňské židliZničila tvůj trůn a ostříhala ti vlasya z tvých rtů vyloudila AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaA možná je nad námi BůhAle vše, co jsem se kdy naučil od láskyBylo jak zastřelit někoho, kdo tě zradilA není to pláč, co slyšíš v nociNení to někdo kdo vidí světloJe to chladné a zlomené HallelujahAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaZlato už jsem tu kdysi bylaViděla jsem tenhle pokoj a chodila po této podlazePřed tím než jsem tě poznala jsem žila samaA viděla jsem tvůj prapor na mramorové klenběA láska není vítězný pochodJe to studené a zlomené HallelujahAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaTeď přišel čas abys mi řeklana čem opravdu záležíale ty mi to nikdy neukážeš, že?ale pamatuj když jsem do tebe vstoupila i svatá holubice se mnou vešlaa každý výdech, co jsme vydechli byl AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaUdělal jsem, co jsem mohl, nebylo to mocnemohl jsem cítit, tak jsem se zkusil dotknoutřekl jsem pravdu,nepřišel jsem tě oklamatA ačkoli to vše dopadlo špatněBudu stát před Pánem PísníPouze s Aleluja na jazykuAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaAleluja, AlelujaAleluja
To je krásné. Já jenom dodám, že to máš ve svých rukách. Co bude po životě, záleží na životě.
Jeff Logos
17. 06. 2018Taková hezká modlitba. Potěší.
Supíku, trochu mi to vyprávění o čtyřech ročních obdobích připomíná dávný článek z čítanky - nic ve zlém - kdy Míťa povídá, jaké období má nejraději, a nakonec všechna stejně:-)
Nikdy nevíme, kdy umřeme, nic není tak nejisté jako čas smrti:-)
Z tvého lyrického líčení přírody mne nejvíc oslovilo:
Anebo symbolicky na podzim, necháš mě usnout jako les...
Ráda jsem četla, ale na tip mi chybí nějaká nadstavba...