Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOpuštěný bůh
Autor
Ozzozorba
Opuštěný a zapomenutý bůh je schoulen jako had, ležící ve stínu souhvězdí. Jeho domovem se stala nejtemnější sluj. Připadá si jako skomírající fantazie nebo vyhynulý druh. Povzdechl si a pravil: „Být prvním je osudem.“
Dlouho se držel v kurzu, ale lano, po kterém se dostával k člověku, se časem až příliš natáhlo. Promarnil svou příležitost. Dlouho vyčkával a pro sebe si povídal: „Ještě není správná doba. Ještě počkám.“ Sám uvízl v pavučině příslibů, které nedokázal naplnit.
Zestárnul a jeho tělo, které bylo ztělesněním ohebnosti, fantazie a možnosti, vyschlo. Proteklo moře času. Člověk zesílil a opřel se o technologii. Už jej nepotřebuje. Bůh je vytěsněn na okraj vesmíru. Ještě kousek a spadne do nejtemnější ze všech propastí. Do zapomnění. Vlákno, kterým je propojen s člověkem se natáhlo a nyní je tenké jako vlas a nemá tu správnou nosnost. Bůh se už nedokáže k člověku dostat.
Nyní je to on, který čeká na mesiáše. Na prvního člověka, který by jej postavil na nohy, který by jej nafoukl a vlil do jeho cév tolik, potřebnou energii, který by mu dodal odvahy a zničil vzlínající virus marnosti, který by se spustil jako pavouk po tenkém vláknu do hlubin svého Já; až k němu do jeho sluje.
Najde se takový hrdina a odvážlivec? Každý uteče a stáhne se zpátky. Hrdinství je řídce osídleno. Je jako pleš. Tu a tam se najde vlas naděje. Většina už boj vzdala a pustila se života. Hlubiny jsou vesmírné a nekonečné. Spadne vůbec někdo dobrovolně do černého prostoru a přežije odtržení? Najde se takový? Přijde vůbec?
Ptá se bůh, nejdrsnější ze všech vesmírných pavouků, který do svých sítí už pochytal spoustu lidských duší. Čeká na tu nejvzácnější, která dokáže projít černým prostorem až k němu.
18 názorů
Čerpám ze samotné Knihy pěti kruhů. Mám vydání z nakladatelství Cad press.. V úvodu knihy je podrobná historická pasáž o Musašiho životě.
Trošku se mýliš ,ozzy.Mušaši pouze učil šerm dvěma meči,jak jsem psal výše. Sám bojoval pouze mečem dřevěným. Jestli se chceš naučit válčit,Musašiho knihu si určitě přečti. Nrjlepší válečnickou knihou je ovšem "Umění války" od mistra Suna. Mnozí generálové za druhé světové války nosili tuto knihu neustále v kapse.
Tu scénu,kterou popisuješ , si velmi dobře pamatuji..Děj byl daleko složitější a nemám tady čas a prostor jej tu vypisovat do podrobností..Proto řeknu jen to nejdůležitější. Mušaši byl sice nejlepší šermíř všech dob a učil šerm dvěma meči,ale on sám v šedesáti soubojích,které absolvoval ,použil meč jen v jednom případě .Používal cvičný dřevěný meč z kendó ,hůl nebo veslo..Tyto "zbraně" mu stačily k vítězství nad kýmkoli , jinými slovy,řečeno natvrdo, k zabití kohokoli. V situaci,kterou popisuješ bylo třeba nejprve vůdci skupiny useknout hlavu kvůli psychologickému ovlivnění ostatních bojovníků.. V tomto případě tedy meč použít musel a když už ho měl v ruce,prosekal se jím z obklíčení.. Sám totiž vyučoval šerm až do počtu jeden proti osmi.
Jinak ovšem Musaši trávil část svého života v klášterech,byl to uznávaný malíř,básník ,spisovatel a kaligraf. Žádné jeho básně se nezachovaly,ale jeho obrazy a kaligrafie mají milionové hodnoty. Musaši byl současníkem Shakespeara,o kterého se také trošku zajímám. Pokud by tě to zajímalo,dne jsem zveřejnil tři anglické sonety.
Ani na podruhé se mi do toho nepodařilo začít, takže ač mi to po obsahové stránce (tj. pravdivost v náznacích podaných informací) přijde pravdivé, čte se mi to špatně a nemám z toho žádný dojem. Přeju lepší čtenáře.
(pokud si dáte práci, tak pomocí strejdy Gůgla zjistíte, že představitelé onoho hnutí s tím opuštěným bohem obcují)
Hele, Musaši, protože jsem línej dám ti jeden podnět sem, tak mi to ostatní promiňte. Jde o záležitost týkající se mého oboru a mám ten dojem (zkušenost), že ten obor stahují do kopru: http://www.hnutizivot.cz/
Teda, Ozzo, Tvůj námět a vyústění respektuji! Jsem ateista a přesto (vyjímečně) na tento "Literatura faktu" mám odlišný názor. Je to na dlouhou diskuzi (ukončenou pravděpodobně kolektivní pří) a nikam by zřejmě nevedla. Tak alespoň, jsem se nad Tvoji filozofií zamyslel a utřídil si názory i jiných. To je vlastně také pro toleranci prospěšné.
Co beru ? Beru magii víc a víc vážně,protože věda,kterou se také zabývám,protože něčím se člověk živit musí,je tu jen od toho ,aby pomáhala upírovi,který si hrdě říká "člověk moudrý" vysávat svět. - Ale dokonce už i samotná věda uznává,že člověk jakožto "šestá globální katastrofa" způsobuje další globální vymírání druhů.
musaši: nevím teda co bereš, ale raději s tím přestaň.
pro autora: asi bych se v životě věnoval úvahám, které máš více uchopené - pravdivé.
Kdyby ses třeba trošku zabýval magií,věděl bys,že člověk je naopak den ze dne slabší a slabší. Vůbec si neumí poradit ani s démony ve své vlastní mysli a ti ho vedou mílovými kroky k sebezničení. Heslem dneška je mít se líp a líp a ještě líp a že je při té příležitosti devastován svět víc a víc a ještě víc,to už nikomu nevadí. .... Jak by si mohl člověk ,který si přes svou chamtivost a poživačnost nevidí ani na špičku nosu,představit velikost Boha ? Vždyt´už pouhý kontak s těmi nejnižšími duchovními bytostmi by ho rozdrtiil napadrt´..
Opuštěný a zapomenutý to může být, je to i zajímavá myšlenka. Pořád si ale myslím, že člověk si musí najít cestu k němu a ne naopak.