Mitake

mlžné opary

na rtech zní tisícero modliteb

cikády se zlobí

pro hloupá slova

 

 

ne přítel

smluvené manželství

projdeme tím jako rozbouřenou řekou

bez modřin

bez zábran

 

 

déšť ustal

ustlals hrubě

tonu v tvých modrých očích

ikdyž nejsou ve tmě vidět

 

 

Ráno hučení vody, mokrý dech, oblečení se lepí na kůži spacák na oblečení. Pod mostem bylo bezpečno. Ovíjen rostlinami a poléván deštěm, tyčí se nad řekou Tama betonový obr. Němě setrvává ve stejné pozici. Pozdravím tě kývnutím.

 

 

horo, slyším tvoje vzdechy

vzhůru kroky bolí dech popadám nohy potím vlasy

voníš vlhkou spařenou zelení,

Mitakesan

 

 

bozi vdechují mlhu

cikády se souží

pro mrtvou družku

na telegrafním drátu

 

 

 

ach kami, ochraňujte

nás

s prosbou obřadně

zapaluješ vonnou tyčinku

na chvíli usínám

ukvílení komáři

vnikají do spacáku

             skrz svršky

                       kůži        

             až na krev

 

přesto: arigato gozaimas

---