mandala

u "málem jsem zdechla" jsem se zasmál. ale nic víc se nedělo.

Tak to buď ráda, že nejsi buddhistka, musela bys pak hotovou mandalu rozbít:)     Ale ten závěr zní tak smířeně, jako bys skládala mandalu i ze střepů...

Aleši, všechno už tu bylo....

čudlo, Karle, garro, evžo, díky za zastavení a že se líbí.. mám radost

Petře, rovnováhu? no jasně že :)) už dááávno asi tak před dvaceti roky :) díky

kočko.. já to tušila :)

jituš, díky

kví, opravila jsem, teď ten konec zní líp... si pro oči nevidím... neboj, lenost přejde a pak to půjde jako po másle, mám to taky... pořád nic a nic a najednou se všechno rozběhne a je to... to horko z nás až zima vytáhne, to si ještě na tohle vydařené léto vzpomeneme :)

 

Moc hezké. /T

Já tam jsem taky... a je mi sladkobolně.

Dobré počteníčko. Lidskost v každém střepu z celku.

Pěkné /*

tu fintu s připoutáním nápadníka lepidlem už použili v pohádce o popelce, myslím.

Krasne obe... Své věci mám na očích, i když tu dávno nejsou. Slyším tiché věty z nich.

Ano, gaťko, zkouším tě... jsem něco jako lučavák kravský, ty moje zlatíčko... ;-)

U tebe je i ten smutek tak nějak méně smutkem. Snad jsi touhle básní našla rovnováhu. Pokud jsem tedy četl pozorně. Tip.

U tebe je i ten smutek tak nějak méně smutkem. Snad jsi touhle básní našla rovnováhu. Pokud jsem tedy četl pozorně. Tip.

tak kdy dávám do lepidla kámen s fosílií, musím ho přetřít lakem.. ne lákem od utopenců, ale průsvitným lakem, aby mi vydržel neporušený... ale ty mě jen tak zkoušíš žejo :)))

dvě dílka.. njn, na srdci jsem měla cosi.. už nemám :))

gabi, děkuju za ...* :)

...*

Dve díla v jednom dnu - ze by sedmá míza?... (ci se múzákovi splasily hormony) “když do lepidla tlačím fosilii z listů ještě ji pohladím lakem” A coz zkusit pohladit lákem z tech utopencu? Nebo je to dalsí preklípek? ;-)

děkuju... musím skládat poklony, protože teď dělám konečně ten schod a je to skvělý :) jen kdyby mě furt někdo nerušil   

dobře umíš ten pocit přenést...