Na rozpálené střeše

Možná jsi měl taky někdy v životě pocit, že jsi někde víceméně náhodou - omylem, a nějaký zážitek, stačí nepatrný, tě přiměl k zamyšlení, že i tak jsi byl /k/něčemu, někomu užitečný.

Beru tvoji zápletku s tím úmyslem - neměl vlastně holuby rád a chtěl jej zabít, to je dobrý nápad...

Víš, Irenko, kdybych chtěl být ironický, mohl bych odpovědět, že stačila ona jediná věta, protože v příběhu o nic víc nešlo. Já ale ironický být nechci, a tak ti musím oponovat, že třeba motiv s vrátným s dějem souvisí a má v příběhu své místo. Chápu, že jsi chtěla hrdinu příběhu přiblížit a je tisíc způsobů, jak to můžeš udělat. Avšak skutečnost, že to kominík neměl v životě lehké s dějem souvisí tak málo, jako kdybys napsala, že měl zrzavé vlasy, odstávací uši a spolužáci se mu kvůli tomu smáli. Pokud bys ale napsala, že ho holubi vždycky z nějakého důvodu prudili a že třeba napřed přemýšlel o tom, že toho holuba v kotelně zabije, a pak si to rozmyslel, neboť si uvědomil, že je to živý tvor, který nemůže za to, že ho lidé považují za škodnou, a zachránil ho, to by bylo jiné a udělalo by to z příběhu záležitost.

kvaji, s dějem souvisí - přiblížení jeho osoby, v tom, že to neměl /nemá/ v životě nejrůžovější, prostě je to moje podání, to bych rovnou mohla napsat, že přišel do kotelny a zachránil holuba...a byla by to jedna věta :-)

Za ta upozornění díky, opravuji...

Přijde mi to, Irenko, takové moc popisné. A pak se mi zdají, vzhledem k tomu, o co jde - o jakýsi kominíkův milosrdný akt, že zachrání holuba - například technické parametry komína, na co je kotel, a výklady, proč se stal kominíkem, zcela zbytečné, protože nesouvisející s dějem.

Pod ním, v kotelně, kotel na peletky. - Proč je to "v kotelně" odděleno čárkami? "Během pohledu z okénka" je také divné - stačí přece "při pohledu z okénka".

Lakrove, usmívám se...těší mne, žes nepoznal! Děkuju.

Líbilo a nějak k tomu (nezvykle) nemám co víc dodat.  Snad jen, že autora netuším... Aha!  Tip.  

pasažére, díky za ...:-)

Dodolo :-) - bez odpovědi :-)a díky

Snad tě neinspiroval manžel, Irčo:)

Taky jsem párkrát lovila ptáka z krbu a pak ho naháněla po bytě

Dobrou noc a díky za popovídání.

Cože? Movsara? Tak to ses krutě spletla

Já pozoruji, že ti dnes písmácké menu nesedlo - ale movsara jsi tuším zbožštěl, tak aspoň někoho:-)

Radši už ne, už jsem tak jako tak úplně umučenej

Tak to by bylo lépe umučit :-)

Někdo ti to říct musí. Beru to na sebe

Určitě to druhé...

jaký život, taková dílka, no...

už jsem se zaradovala, že se ti to líbí:-))

Bože, to je tak nudný. Ty mě chceš umučit nebo aspoň zmanipulovat

Děkuju, Petře:-))

Chválím za sloh. Dobře se mi četlo a šťastný konce mám rád. 

Tak děkuju.

je to krásný příběh o lidskosti. a to stačí!

Díky, ale hodila by se mi tvá fantazie...jsem stále moc při zemi :-(

výborně!

Hani, tvůj komentář mne moc potěšil, děkuji...

krásne ako vždy, rozochvievajúce  dojatím, človečinou, nádejou, že ešte stále sú  dobrí ľudia ochotní pomôcť komukoľvek...kominárov som vždy rada stretala, hľadala gombík, držala ho v dlani a tajne si niečo želala...už dávno viem, že kominári nosia šťastie...a holúbok to už vie tiež

Gora, si úžasný človek, nemohla by si to takto skvele napísaqť, keby si to neprecítila,  vidím, že manžel je z rovnakého cesta

*****

supíku, já díky tobě :-))

Rychlý Radovane, dík.

Skvělé! *

Jani, je to tak...muž mi hned volal, že se mu povedlo rozvázat mu nohy a že holub odletěl:-), děkuju i za otakárka:-)

Krásný příběh, plný empatie :-))). TIP

Je to krásný pocit zachránit bezbranného tvorečka. Vzpomněla jsem si, jak jsem kdysi vysvobodila otakárka ovocného, uvězněného v přístřešku stanice MHD, který lezl po sklleněné stěně a marně se snažil dostat ven. Opatrně jsem ho podebrala a odnesla mimo přístřešek. Pak jsem s velkou radostí pozorovala, jak vzlétl.

Díky, Přemku, usmívám se...

Tento způsob psaní ti závidím. Po přečtení, jsem naplněn člověčinou. Je to krásný, milý příběh a potvrzuje, že kominíci štěstí nosí. Ve zkratce si dokázala oživit nejen holuba, ale i vrátného. A to je co říct. 

Diano, děkuju, a hlásím - opraveno, přechodníky jsou mojí slabinou :-)

Karle, dobře jsi vystihnul...díky

Čudlí, díky!

bixley, děkuju moc

Baby, děkuju ti.

Mám ráda tvé příběhy a ani tento nezklamal. :-) /T

V té své pomoci na jedné straně, a nepomoci si na straně druhé, je člověk záhadný tvor. T.

Dobře Ty. /*

Jako vždy ze života a jako vždy skvělé. Člověk má vždy dobrý pocit, když někomu pomůže, ať je to člověk, holub, nebo i to slunéčko... A tys ten pocit uměla přenést. Díky.

Jardo, díky moc :-)

Jo, to se ti povedlo. Hlavně tomu tvému kominíčkovi. Oni ti holubi ve městech, čert aby je vzal, ale když se jedná o jednoho postiženého, tak to pardon, to se pomoct musí.

Leraku - Karle, díky, jsem ráda, že i neobvyklé prostředí tě zlákalo ke čtení :-)

Nejen MISTR svého řemesla, ale i empatie. Krásné ubíhání příběhem... u Tebe si vždy užívám. Dobrá práce a zpracovaná z  literárně neobvyklého prostředí. Líbí.

gabi, děkuju ti...jen momentka ze života ...

Kočkodane, taky nevěřím přísloví, podle nějž je každý dobrý skutek po zásluze potrestán:-) a děkuju

príjemné čítanie *

:) áno, si myslím, že to, ako sa človek správa v drobnostiach, to je jeho vizitka

Evo, je to jen drobnost v našich životech - ať holub zasypaný popelem, nebo slunéčka v zrní, ale... vždyť víš...děkuju ti :-)

áno, správny človek na správnom mieste

rada čítam Tvoje poviedky

spomenula som si: ako vysokoškoláčka som brigádovala vo Veľkej Lomnici pri žatve, mali tam obrovitánske sýpky a priestory, kde sypali zožaté zrno - v zrne boli možno milióny lienok (lienka = slunéčko). Nedokázali odletyieť, lebo zrno ich zasypalo - vyberala som ich z toho zrna a púšťala na slobodu; bol to len nepatrný zlomok - tie lienky, ktoré som oslobodila, ale robila som to s dobrým pocitom

pravda je však taká, že odvtedy som zničila už nespočetne veľa škodlivého hmyzu (z pohľadu človeka škodlivého, z pohľadu toho hmyzu je škodlivý človek)