Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZborův písmácký manuál pro hádky s redaktory
Autor
Zbora
Chcete se pohádat s redaktorem a sdělit mu, že je úplný blb? Zde je návod, jak to nedělat, abyste nebyli za blba sami (případně oba), aneb mám svých starostí dost a nebaví mě každou chvíli zbytečně odpovídat stále dokola na to samé.
Snažil jsem se být vážně co nejstručnější, nejsrozumitelnější a nejroztomilejší.
Na začátek maličko historie
Dříve (ve starověku a středověku), byla poezie veškerá literární tvorba (vše se psalo ve verších). V 18 století rozuměl poezii v podstatě každý, kdo rozuměl psanému slovu, protože idealizujícím způsobem ztvárňovala běžná témata. V poslední třetině 19. století přišli prokletí básníci a natrvalo zničili tento požehnaný stav. Od té doby už nikdy nebylo a nikdy nebude v poezii nic jako dříve. Moderní lyrika se stala víceméně poezií pro zasvěcené. Už nestačí jen báseň přečíst a zjistit tak o čem je.
Stejně jako u v zásadě všech ostatních uměleckých směrů už není možné vsadit jen na obvyklé estetické cítění a na první dojem. Do moderní poezie je prostě nutné se dostat, pročíst se do ní. Jinak to často nejde, a je jen málo lidí, kteří jsou schopni vnímat ji bez předchozího nastudování, proniknutí do její podstaty. Zkrátka některé básně mají lepší účinek na zkušeného čitatele.
Píšeme redaktorovi, že je blb!
Členové redakce poezie na literárním portálu Písmák jsou čas od času požádáni o zdůvodnění, proč se zrovna tohle dílo dostalo do Zlatého výběru. Takřka pravidlem bývá striktně odmítavý postoj dotazujícího se, typu: "Postrádám jakýkoli smysl sdělovat obecenstvu, že je člověk vyprázdněný a hledat pro to nové a nové příměry, aby se čtenář mohl kochat tím, jaké bejkárny autor vymyslel. Jsou to zkrátka zbytečná slova." Diskuse s tak "spravedlivě" rozhořčeným čtenářem je prostě složitá a čas redaktora, věnovaný výměně názorů, ve většině případů přijde vniveč, protože se rozčilený dotazovatel už od počátku nehodlá hnout ani o píď ze své "pravdivé" pozice.
Co s tím, když redaktor odmítá vzít na vědomí, že je blb?
Pokud i vy máte někdy pocit, že je dílo ve Zlatém výběru neprávem, dříve, než se rozhodnete za to vynadat redaktorům, zkuste si třeba přečíst báseň ještě jednou... a pak ještě jednou v klidu. Když to nepomůže, můžete se vrátit zítra, pozítří, za měsíc. Přečíst si jiné básně ve Zlatém výběru a pokusit se najít něco společného. Půjčit si klidně v knihovně každoročně vydávaný sborník Nejlepší české básně a začít hledat, proč asi můžou být označeny za nejlepší. Načíst si Seiferta, Halase, Blatného, Holana, Mikuláška, Skácela, Ortena, Hraběte, Reynka, Zahradníčka, později Šiktance, Wernische, Diviše, Hejdu, Hrušku, Slívu, Trojaka... Čtení poezie je o hledání, ne o militantním setrvávání na dobytých pozicích.
Tomu, kdo má o poezii zájem, nelze pro začátek poradit nic jiného, než aby si jeho oči zvykaly na temnotu, která zahaluje moderní lyriku.* Je otázka, jak dlouho jste ochotni to vydržet.
Podobnost poezie a malířství
Jako příměr k poezii je často používáno výtvarné umění. Taky mám jeden: v centrech moderního umění jako MoMA, Tate Modern nebo Pompidou proudí denně tisíce návštěvníků z celého světa. Potřebují si odškrtnout jednu z turistických atrakcí, které je nutné v té lokalitě navštívit, aby byla dovolená úplná. Stoupněte si na chvíli opodál a sledujte návštěvníky, jak ve všech světových jazycích, za shovívavého mlčení kunsthistoriků, před plátny Kupky, Mondriana, Maleviče a Kandinského s pohoršením prohlašují "...no koukej, mámo, to bych přece namaloval taky...", čímž jen okatě demonstrují vlastní nevědomost o vývoji moderního malířství..
Než někam napíšete poselství typu: "no, tak to snad ani není poezie" nebo "takovejch sraček napíšu za večer dvacet" (tuším o čem mluvím, podobná moudra jsem taky psával), zkuste si vzpomenout třeba na tu Kupkovu Amorfu a její příběh (Kupka pozoroval svou dceru při hře s míčkem, pak zachytil pohyb do křivek a vytvořil tak jeden z prvních abstraktních obrazů).
Stejně tak, jako v moderním malířství získala struktura barev a tvarů na autonomnosti, aby poodsunula nebo úplně odstranila vše předmětné, a stala se obsahem sama sobě, tak i v lyrice může autonomní pohybová struktura jazyka způsobit, že báseň už vůbec není pochopitelná z obsahu svých jednotlivostí. Její vlastní vnitřní obsah totiž spočívá v dramatičnosti vnějších i vnitřních sil formy.*
Co dělat, když se vám ty moderní básničky prostě pořád hnusí?
Závěr předcházejícího odstavce už možná nemusí být úplně srozumitelný. Vysvětlím: nejdůležitější pro schopnost naladit se na poezii je podle mého názoru smíření, že v poezii obecně nejde o srozumitelnou informaci, ale o vyvolání dojmu, o pocit, o kouzlo, o zachvění, a nebál bych se snad ani napsat o mimosmyslové vnímání.
Pokud v literární tvorbě požadujete příběh, jeho logickou strukturu a co nejpřesnější sdělení, charakteristické postavy a časovou posloupnost, čtěte prostě prózu. Poezie nic z toho nepotřebuje a většinou ani nenabízí.
Jestli se vám zdá, že je báseň nehodná Zlatého výběru už jen pro své kontroverzní téma, vulgaritu, úchylnost, nebo cynickou ironii, vězte, že všechno tohle už tu dávno bylo a zkuste zapátrat, jestli v textu není náhodou něco navíc, nějaká nadstavba, nějaký přesah, který na první pohled nemusí být zřejmý.
Ale třeba máte pravdu a autor napsal svou báseň skutečně pouze na efekt (a teď se šklebí za monitorem, jak nás všechny "převezl"). Jistě je spousta takových textů. Je ovšem většinou poměrně složité to dokázat. A už nikdy pak nedokážete čtenářům, že se jim báseň vlastně ve skrytu duše nelíbí a hodnotí ji kladně jen proto, že to dělají také ostatní.
Dílo, vypuštěné do veřejného prostoru si tímto okamžikem začíná žít vlastním životem nezávisle na svém autorovi, a to, jak ho kdo vnímá, by asi autor neměl zpětně moc ovlivňovat.
Jestiže se vám báseň nelíbí, napiště klidně jen: Nelíbí se mi, protože... V okamžiku, kdy se začnete navážet do ostatních čtenářů a dělat z nich idioty, když sklouznete při hodnocení textu k osobní rovině, přestáváte se vyjadřovat o díle a začínáte psát sami o sobě.
Pokud se přes to přese všechno rozhodnete vyčinit redaktorům za jejich nekvalifikovanost (a hloupost, samosebou), uvědomte si, prosím, že redakční práce pro Písmáka je dobrovolnická činnost, nezavazující k žádné povinnosti, a je vždy jen na samotném redaktorovi, jeho vůli a časových možnostech, jestli (a jak dlouho) se s vámi bude nebo nebude chtít vybavovat.
A na závěr několik léty prověřených citátů:
Nikdo by nepsal verše, kdyby problém básnění spočíval v tom, jak se vyjadřovat srozumitelně. (Montale)
Poezie je sdílná, i když není pochopena. (Eliot)
Vědec směřuje k zevšeobecnění jednotlivostí, umělec se snaží promítnout všeobecnost do jednotlivosti. (Frejka)
Umělecká fantazie ve skutečnosti není idealizovaným zobrazením, nýbrž je deformací skutečnosti. (Mallarmé)
Báseň sama je do sebe uzavřený útvar. Nesprostředkuje pravdu ani opilost srdce, nezprostředkuje vůbec nic, nýbrž je. (Poe)
Umění je citová paměť člověka. (Lustig)
Disonantní napětí je cílem moderního umění jako takového. (Stravinskij) - jen upřesňuji, že disonance je něco jako mix fascinace a nesrozumitelnosti, ale klidně si to vyguglete.
Požaduji odhlédnutí od jakékoli osobní sentimentality ve prospěch jasnozřivé fantazie, jež zvládá těžší úkoly lépe než jen prostá citovost. Nepodléhat opilosti srdce. Ta sice může do básnického díla vstupovat, avšak ne, jako samo básnictví, ale jen jako jeho materiál. (Baudelaire)
Díky, že jste četli.
* obě citace pocházejí z knihy Struktura moderní lyriky od Hugo Friedricha
45 názorů
whispe ,
dříve by se mi s tebou strašně chtělo o mnohém polemizovat , ale dnes už bych si připadal jako onen zakomplexovaný méněcenný , který chce dokázat a prokázat , že i on má přece jisté vědomosti a jisté názory a že také on má právo na názor .Dnes jsem si ale vzpomněl na to , že jsem vlastně taoista a taoistům je vzdělanost zcela ukradená . Mohl bych v tomto směru posloužit citacemi z Tao te T´ingu , ale to už by zas bylo prokazování vědomostí , takže - čert to vem . Spíš mě zajímá tvůj názor na Severní nádraží .
whispermoonlite
05. 12. 2018tak ta určitě ne. careful zde naopak všichni svým primitivismem natolik ubližovali, až byla nucena nás opustit, z čehož se Písmák nějakou dobu vzpamatovával. :)
whispermoonlite
04. 12. 2018Musaši: mám spíš pocit, že někteří čtenáři si do projevů redaktorů nepatřičně promítají své pocity méněcennosti. jde ostatně o běžný jev ve společnosti v době, kdy internet poskytl méně vzdělaným a citlivým lidem (OK, též mají volební právo), platformu pro vyjádření a oni se vedle jiných hlasů najednou cítí trapně, což maskují přehnanou expresivitou, komunikační agresivitou, verbálním shazováním druhého apod.
ale zpět k věci. mě by zajímalo, jak se pozná, že ten či onen redaktor prezentuje svůj názor jako svatou a závaznou pravdu – jen proto, že vůbec otevře pusu a dovolí si něco vyjádřit? není to spíš problém člověka, který jej tak vidí, a priori redaktora pasuje do téhle role, takže redaktor bude z definice kretén, ať řekne cokoliv jiného než chválu?
myslím, že to hraje roli. ale fakt bych rád věděl, jak redaktoři dávají své pohrdání najevo a jak čtenáře ponižují, to by mě zajímalo, neboť je možné, že se to přihodí bezděky, v rámci hry apod.
věcná poznámka: na středověk zapomeňme, tam četli jen vzdělanci a mniši. lid nečetl, ale rozuměl např. hraným mysteriím a mirákulům, liturgickým písním. situace se mění s knihtiskem, nástupem humanismu, rozšiřováním světských žánrů. ale kdo četl v 16. stol. cestopisy, herbáře, návod jak vybudovat rybník nebo Bibli kralickou? Pořád málokdo, spíš jen bohatší měšťané nebo kroužky českých bratří, u nichž bych porozumění poezii v Bibli též předpokládal. ne asi latinské nebo votivní, oslavné apod. ta se k nim nedostala. pak až baroko: kramářské listy, knížky lidového čtení, a školská reforma ve 2. pol 18. st.
uvažuji tak, že byla-li patronem gramotnosti v nižších vrstvách právě Jednota bratrská, tak se to v 17. st. na čas zaseklo.
ovšem Zbora chce implikovat jinou podstatnou věc: romantismus je předznamenáním modernismu a dělá tečku za uspořádaným světem klasicismu, kdy bílá byla bílá a černá černá. do té doby poezie nestrpěla ambivalenci, symbolismus byl ustálený, barokní expresivita dvojpólová, metafory měly jasné významové koreláty, jako např. u Shakespeara. čtení významu bylo přehlednější, jistější, a proto i přístupnější bez předchozí čtenářské zkušenosti. to má Zbora na mysli, jak ho chápu.
Patřím k těm staromódním jedincům, pokud jde o vkus v poezii i malířství. Ale velice jsem uvítaka tvoji vysvětlující a inspirující úvahu. Člověk se pořád učí. Tak díky.
Aššurballit
04. 12. 2018no a?
Aššurballit
29. 10. 2018dakujem za informaciu
Zboro a ostatní ,
původně jsem s vámi chtěl o mnohém diskutovat a polemizovat , ale přes víkend se mi to rozleželo v hlavě a uvědomil jsem si , že taková diskuse by zákonitě přerostla v nekonečný konflikt. Vy máte své přesvědčení a já mám své a žádný z nás by neustoupil ani o píd´. Ale co z toho ? Když zůstaneme všichni ve svých bublinách ,nebudeme si ničit nervy a výsledek bude fakticky úplně stejný , jako kdybychom se půl roku hádali .
Slovenština je v pohodě. Jestli by se mělo něco zakázat - tak Zdenda. Proč? Aby byl naštvanej.
Aššurballit
25. 10. 2018ten prispevok som cital. ale nevidim tam nic na co by som mal reagovat jak je to vseobecne. ale ok teda. niektori redaktoru su tupci jesitaci a hysterky /napr. whitesnake/. niektori redaktori su pohode. je to holt pismak - zadna profesionalita + fakt ze velku rolu pri tom byt redaktorom zohrava aktivita.
nie inak je to aj v "realnom" literarnom svete - niektori basnici su tupci jesitaci a hysterky /napr. whitsnake/ a niektori basnici su v pohode. :-)
zdendo: vsak mala.
"Bavit se s tebou nechci" - tot´ jediné podstatné sdělení ,které se dá od tebe očekávat . A k tomu pár sprostých slov a osobních invektiv. Ano , nezměnil ses ani trochu ,jsi stále stejný a to mě mrzí. Čekal bych ,že za tu dobu ,co se známe ,už trochu dospěješ .
To avi jsi dostal proto ,abys nějak okomentoval můj příspěvek pro Zboru,protože naše poslední diskuse už začínala být věcná a to mně baví ,když se jedná " o něčem ".
Zdendu si vyřeším sám ,ale myslím si ,že on bude "vtipně " a statečně mlčet ,jako kdykoli ,když o něco jde .
Aššurballit
25. 10. 2018to avi som dostal aby som fnukal s tebou alebo vyhresil zdendu?
Zdendo ,
přečti si prosím můj diskusní příspěvek pro Zboru a (znovu tě prosím) vyjádři se k němu věcně. Bylo by dobré používat racionální argumenty a fakta.
Nad čím bych měl fňukat a z jakého důvodu ? Můžeš mi to nějak vysvětlit ? Nevšiml jsem si totiž ,že bych tady nad něčím fňukal . - Je to pořád totéž : lidé tvé generace končí jakoukoli diskusi ve stylu : proč bych se s tebou vůbec bavil ? Jsi přece nevzdělanec ,blbec , ufňukanec a tak podobně.
Zdendo ,
že by jediný hádavý autor na tomhle serveru byl kvaj ? No tos mě tedy hluboce urazil . A ty si sám o sobě myslíš , že se umíš hádat ? No tos mě zase příjemně rozesmál. Umíš jen ignorantsky mlčet a přitakávat svým kamarádům jako byla blešatá zpěvačka a tak podobně . Je totiž velmi jednoduché a "statečné" mlčet , když za mými zády soudružsky mlčí třicet nebo padesát kamarádů .
Někteří místní redaktoři tady prezentují své přesvědčení , doktríny a názory jako by to byla jakási svatá a pro všechny závazná fakta ,protože oni sami jsou přece vzdělaní a sečtělí zatímco my ostatní jsme jenom hlupáčci z Vyhnálova ,kteří se musí bud´přizpůsobit nebo vypadnout ,bud´ přijmout teze "vládnoucí třídy" nebo zamrznout v nějaké odbojné křeči jako kupříkladu modrá muška.
O sečtělosti a vzdělanosti některých redaktorů se ale dá s velkým úspěchem pochybovat.Copak lze vůbec tvrdit s vážnou tváří ,že až do osmnáctého století rozuměl poezii každý ,kdo uměl číst ? Bylo to právě naopak. Umění se vždy dělilo na vysoké umění a na lidové umění. Už ve středověku byla např.poezie minesengrů na královských dvorech českých panovníků psána specielní starou němčinou a byla přeplněna mytologickými a náboženskými symboly natolik ,že jí rozuměli pouze vzdělanci dané doby a dnes už jí nerozumí téměř nikdo. Rád bych se zeptal bohorovného vzdělance Zbory ,zda třeba četl Danta a zda mu rozuměl ,rád bych se ho zeptal ,zda třeba četl aspoň pár sonetů Luise de Gongóry nebo jeho Samoty a zda tomu rozuměl - a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Poezii pro šlechtu a vzdělance - at´už té středověké , renesanční nebo manýristické i v době jejího vzniku rozuměl jen málokdo a dnes jí už rozumí jen několik specialistů.
Ještě více mě ale nadzvedlo tvrzení , že poezie je tu proto ,aby vyvolávala pocit , dojem ,kouzlo , zachvění. _ Tohle už není nic jiného než oslava prázdnoty a bezobsažnosti dobové produkce. Pokud tohle tedy mají být jediné cíle současné poezie ,tak to se musí Holan a s ním všichni skuteční čeští básníci obracet v hrobě !
Aššurballit
19. 10. 2018ach jo. "rebelove vymekli - amerika je za rohem"
Aššurballit
19. 10. 2018a kvoli pocitom cesi citaju petra hrusku a chlapcov z fantasie. --- a teraz povedz. co je horsie?
Aššurballit
17. 10. 2018vk: jo. ide o ezoteriku a pocity. ja to proste tak cejtim, ty vogo!:-)
Aššurballit
17. 10. 2018a nebude manual na pohadanie sa s redaktorom ze je blb ked preferuje vyprazdnenu konzervativnu a nudnu poeziu -- ktorej je mimochodom v zlatom vybere drviva vacsina?
Přečetl jsem si to až teď. Vážím si toho textu a ztotožňuji se s ním. Děkuji za obohacení a poučení. Před dobrou poesií ale i prózou je dobré se s pokorou sklonit a nebrblat. A když dílu neporozumím, což se stává, je lepší nehodnotit.
kouzelná_květinka
19. 09. 2018po přečtení jsem zjistila, že jsem blb :D
Oceňuji. Autor má přehled, vlastní uvážený názor a snaží se ho zprostředkovat. Já jsem sice staromódní, ale tuhle snahu oceňuji. přečetla jsem pozorně a zamyslela se nad tím.*
snad za celé své působení na písmáku jsem redaktorovi nepsala (pokud to tedy nebylo soukromé a spíše v rovině osobní) ... dobře jsem si početla, jen netuším, zda to nebude jen takový výkřik do prázdna... kdo vyhledává konfrontace, stejně je bude vyhledávat dál...
norsko jedno... proč to píše? no protože si to někteří i rádi přečtou, ne?
a píše, píše ne že nepříše :)
Proč ty lidi tak blbnou? Za to, že jsi ve zlatým si stejně nic nekoupíš.
A teď mi vysvětli, proč máš ty takovou potřebu mluvit o nesmyslech.
Kdybys radši psal věci, které SE DAJÍ číst
Zboro
Si snad spad vodkad? Kdo by se hádal s takovejma namyšlenejma škodlivejma dobytkama? Dyg to nikdo nedělá, všem je tu všechno u prdele. Že ty si jeden z nich? Egilí papouch nebo tak, že jo?
napsal jsi to moc pěkně, tak nějak jsem se nedávno chtěla vyjádřit u jednoho díla a jsem přesvědčena, že i tohle bylo psáno k němu... ale nevyjádřila, protože na marnost není prostě slovo :)
někdy píšu básně hodně zabalené do metafor, bohužel jsou tu tací, kteří si myslí, že metafora je jen berlička pro básníkovou impotenci... tož tak asi :)