Zrození

a vše tu bylo řečeno, není třeba přikládat :))

mám to jinak, já se spásy nebojím, klidně jsem to použil a odhaduji, že ještě použiju

já bych např. nepoužil:

chtíč

otčím

šťáva

mamrd

Radovane, nikdy bych nepoužila v básni slovo spása...pokud by to nebyla přímo modlitba...když už, tak naděje - záchrana...

ve spásu nevěříš ... není všem dnům konec

byl jsem na tom stejně, celkem asi deset let, než jsem si na ni sáhnul 

ASi ti rozumím- leč ve spásu nevěřím...možná bych hledala jiná , méně otřelá slova, Radovane...díky za diskusi :-)

provedu rozbor:

skutečně, jak píšeš, každé zrození je jedinečné

přesně, jak doslova mám napsáno já

je to úžasné jako májový rozpuk ...gejzír jara ... jde o podtržení úžasného zázraku zrození nového života

Druhá část:

odráží realitu, která růstem zcela jistě nastane, slovy:

bude ti:

- nevím .... (spousty neznámého, protichůdného ... jak to známe z dospělého světa)

- bolí ... (jo, jo, život kolikrát bolí ... např. zradou - to je ono probodnutí)

- doma ... (jsou i záchytné body a opory)

- jásá ... (radost přináší život taky)

kostrbaté vyrovnávej ... to je má odžití rada onomu jedinci, aby určitě dělal co jen může s POKŘIVENOSTÍ

a když se o to bude snažit - vně i v sobě, pak jako odměna je tady ona spása

JO A RÝMY - nic moc, na tom se taky shodneme

No a ještě k onomu nepotěšení - ale kdepak!

Radovane, moc jsi mne nepotěšil a asi ani já tebe...hlavní myšlenka mi zůstala utajena- tak jen-

každé zrození je přece jedinečné

pokusy o rým si to neustojí...rozhodnutí, z probodnutí,  jásá, spása...

kostrbaté jsi moc dobře nevyrovnal:-)