někde v dálce 2.

Radovane, tak to jsi mě potěšil, děkuju

Tady je pro mě důkaz, že slova, braná jako zprofanovaná (srdce, ticho, zvony ...) prostě otřelá nejsou a nikdy nebudou, pokud se právě tak, jako je máš ty, použijí.

Sedí přesně jako prdýlka na nočníčku.

Jinými slovy, super poezie, početl jsem si, zatetelil se.

no vidíš, já už ty úsměvy rozsévám léta :)))

Ale ták, no. Nad mrakama pod mrakama k jihu jihnul a dívkám Kreolkám. I tam, kde ptáci mají úsměv a v (o)sudech  Blandy's uzrál můj zpěv. Odliv mi vzal šeď, vítr vyvál z hlavy CZ plky. Zkrátka slunce ještě za nehty mám a v hrudi.

Začnu držet životosprávu. Prodám televizi a začnu ve svém okolí zasévat úsměvy. Energii na to Pětuško mám... zatím.    

kájo, díky za kuk... kde ses coural?

Pěkně vyšťouráváš. Jako z ohniště lahůdkově propečené brambůrky. Dobře děláš! 

kočko, čudlo, evžo - díky za čtení... nic nemůže autora víc potěšit :)

kočko, na půl žerdi v dospělejším věku je ... no... ehm..   došla mi slova :)

Vylepšení se povedlo./T

Pěkné /*

jejda, to ne, tak jsem to nemyslela, taky tu mám některý texty víckrát...a nebylo mi to blbý, když to jinak nejde :-) to bylo na mě, občas jsem dala odkaz k dílu jiného autora na ten svůj a to mi přišlo nepatřičný...asi jo, byly jsme vychovávany jinak.

Je fajn, že máš nutkání. Moc ráda tě čtu a musím si tě prolistovat i dozadu...až  bude víc zima a budeme zalezlí doma.

njn, člověka vychovávají ke skromnosti :)  já blbý pocity nemám, buď to lidi přijmou nebo ne... je to na nich... píšu si podle svého a samozřejmě, když se vezou se mnou je to moc pěkný pocit - to trefení se do čtenáře - ale není podmínkou mého psaní... mám nutkání, to je už asi nemoc :))) až já se odmlčím, tak budu nejspíš mrtvá :)))  pěkný den

Ty odkazy jsou totiž hnusně červený a takový přebíjející komentář a taky z nich mám blbej pocit - že jako koukejte :-)

Nedávám už raději odkazy, posílám aviza, když nechci dopisovat a přepisovat :-)

Jiří, děkuju :)  někdy mi sváteční chvilka poezie chybí... v neděli.. táta odpočívá na válendě s rukama pod hlavou  a já ležím.. hlavu v jeho podpaží a poslouchám a čuchám jeho pot a je mi blaze ... beru to jako pochvalu :) tradicionalistické :) se tu usmívám

Marcelo  :)) jj, musím! :))) je to nutkání

a cože jsi si zapsala i ty? asi jsem dneska pomalejší :)

No tak zase... je fajn, že tam někde píšeš a vracíš mě k tomu, co jsem si zapsala i já ..

Je to tu blbě nastavený, když chceš něco vrátit, musíš t vložit znova...nebo přepsat...nebo dopsat .. 

Řekl bych, že tyto básně na první pohled vypadají trochu jako tradicionalistické ve smyslu formy, ale jsou natolik spontánní, že jsou vidět rýhy na tvém srdíčku a zejména ta druhá, alespoň u mne, navozuje svátění chvilku poezie.

jak jsi mohla zapomenout?  no proto jsem ji přece vyšťourala, abych tři jí zase připomenula.. ale přiznám se ti.. normálně mě furt volala a prej dopiš mě ... na konci je to přesně tak, jak píšeš... rozmazaně.. tiše  tiše    nic velkýho, jen takový tichý odcházení jako pohlazení ... díky kví... za.. však ty víš