mý tělo je můj bůh

starej Rendle, díky za reakci dle gusta a vjemu, vážím si toho.

Prosecký, :) hezká smrt,nepochybně. Básníka si netroufám odhadovat, ale u některého by ses určitě trefil ;)

atkij, díky za připomínku a samozřejmě rozvedení svého pocitu. Přimělo mě to k důkladnému zamyšlení. A zatím jsem neobjevila žádnou lepší variantu k nebude/bude. Chápu vjem,cením si podnětu, začleňuji do příštích procesů. (a mám za to, že i zde funguje jako určitá gradace, směrem "nebude, ba naopak" anebo "ba co víc" :) - jemně naznačená,nepřehnaná gradace :) uznávám,že možná částečně rozmělňující)

Lerak12, těší mě, že podprahově vychutnáváš nerozum .)

Zajíci Březňáku, zajímalo by mě, co pro Tebe říká ten název. I v kontextu vyzdviženého verše. Moc by mě to zajímalo :) 

Norsko 1, může být :D pokouším se nebrat si to osobně :D 

agát, mile rozjímáš, mile mi činíš:)

qí, ještě v jedné variantě bylo nakonci "nový list a tvůrce" , jojo, bystroyokoono!

Goro, dík za konkrétní rastr Tvého čtení, s vůkol nejsi sama...ten muj zoban,to je ořech, ai pro mě.

Básník chce se státi lahví plnou Veuve Clicquot, počká si, až ho vylijou na dopisní papír na stole a uschne. Hezká smrt.

Abych zcela porozumněl, to tedy ne. Ale když poskládám poetiku s pocity... tak pěkný souzvuk. Líbí.

Zaujal už název. A pak zejména to: "neskutečně toužím po blízkosti".

Něžné. Tak se mi líbíš

*

já se zatím nechytla ani na druhé čtení, ale oblíbila jsem si slabounkou vůni původní chvíle... můžu jít dál :) a ještě se vrátím asi víckrát...třeba se chytnu víc.. zatím jen pocit, milý, ale neumím ho uchopit

Krásná poezie, vícevrstevnatá...již nástup do básně v prvním verši má hloubku, která postupně "vybublává" na povrch, aby  útržky vnímání se pomalu usazovaly na sítu ...

Zůstává zdánlivě chladná tichá plocha

Silný poslední verš navenek tma a ve svatyních tlukot...

Zajímavé, cvrčko.

Druhý verš by mi nechyběl, zvláště to - vůkol.

Všímám si  víckrát použitého nebude - bude, ale jen k úvaze:-), vím, že promýšlíš každé slovo.