Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDo(ne)rozumění
Autor
Lakrov
Prolog
Asi nelže. Jen neví, co je to mluvit pravdu – když neví, co chtějí slyšet.
Do(ne)rozumění
Jel jsem kolem. Jel jsem kolem náhodou?
Čekali tam. Čekali na mě?
Měl pušku. Ukázal na mě?
Neznám jejich řeč. Ale poznal jsem, co říkal. Učili jsme se, že to tak oni všichni
říkají. Že někoho zabije, říkal. To přece říká každý, kdo má pušku, tady. Říkal, že
zabije mě? Nerozuměl jsem. Byli daleko vpředu. Pořád jsou tak daleko vpředu.
Proč?! Nebudou!!
Kdo z nich vlastně říkal, že zabije? Oni jsou ale všichni stejní...
Zvedl ruku s puškou. Taky mám pušku. Každý má pušku, tady. Vystřelil jsem.
Nechybil jsem. Nikdo by nechybil. Každý umí střílet, tady.
Upadl.
Otočili se mým směrem. Jeden vzal jeho pušku! Taky u nich umí každý střílet?
Moje puška umí vystřelit podruhé, potřetí. Automat. Vystřelil jsem podruhé, potřetí,
mockrát. Jejich puška neuměla tolik střílet. Nebo to neumějí oni. Neuměli... Viděl
jsem nějaký film. Jejich film. Taky se v něm pořád střílelo.
Teď jsem tady. Proč jsem tady? – abych střílel! To mi přece vždycky říkali.
Střídali se, ti, co to říkali. Kdo to říká teď? Co říkáte? Nerozumím přesně. Jen přesně
střílím. A vzali jste mi pušku.
44 názorů
Přijde mi to jako rychlý mozkový tok myšlenek při leknutí, kdy ti prolítne hlavou všechno co není v reálu pravda, ale mozek v rámci analýzy proklepne všechno co mu jak okamžik připomene, aby nakonec oko třikrát zamrkalo a ty vidíš před sebou svou ženu jak rozlobeně říká: "Jardo sakra slyšíš mě? Vem ten koš a pověs to prádlo na šňůru! Jo?"
K mnoha úvahám přidám jednu také. Miniaturka je odvážná, stručná a jasná. Jde o strach, napětí, stres. Vzali mu pušku, protože se střílí na povel a ne ze strachu, napětí a stresu. Autor asi ví co je strach, napětí a stres. Jestli někdy střílel není jasné.
Adriana Bártová
02. 01. 2019trošku se spožděním reaguji na vytříbený text, velmi výstižná miniatura, která je konkrétní v dané chvíli a obecná o nějaký čas později, každý se jednou o tuto formu pokusí, ne každému se povede, tobě ano, jsi dobrý střelec...
T*
Všem dalším návštěvníkům, čtenářům a komentujícím děkuji za vávštěvu.
Pro patricia w.: Tak vysoké ocenění sinejspíš nezasloužím.
Pro Čudla: Díky za zastavení.
Pro bixley: Díky za vcítění se a ocenění.
Pro Oldjerry: Oceění zmatečného slovosledu, naznačující prchavost (nebo prchlivost?) myšlenek, od korektora potěší. Díky za návštěvu.
Pro kvaj: Díky za zamyšlení zavšené porozuměním v nedorozumění :-)
Pro RaKu: Ono to ani nebylo (a není) moc k porozumění. Díky za návštěvu.
Pro Lerak12: Děkuji za rozbor a ocenění.
Pro Ozzozorba: Díky za návštěvu a trefné přirovnání.
A dalším nejmenovaným děkuji za tiché ocenění.
Dokonalá iluze snu. Originalita obsahu pravděpodobně nezamýšlená. Styl expresionisticko-surrealistický? Dobré.
Pozoruhodná a originální miniatura! Krátké věty určují strohý děj a vzapětí jej hodnotí a staví jej do pragmatických odpovědí. To autorovo snové motto vyznívá opravdu autenticky a sdílím jeho literární popis a provedení. Tématu se v hodnocení vyhnu, protože mnohé je o něm již výše řečené. Styl provedení považuji za perličku a musím jen gratulovat.
Od začátku jsem si myslel, že je to záznam snu. A s pobavením jsem četl, jak tvůj text jednotliví diskutující dávali do všelijakých souvislostí. Podle mého není nic z toho třeba. Stačí číst slovo po slovu a dospět k závěrečnému odstavci, v kterém se vše zacyklí, vyjasní a zúročí. Tip.
Zdendo, můžeme o tom diskutovat, ale nejdříve se nad tím člověk musí zamyslet. Co je podle tebe příčinou prosperity A proč se soustřďuje primárně do chladnějších pásem?
Přátelé, diskuse se rozbíhá velmi zajímavě. Dovolím si se také zapojit:
Říkáte, že Evropan je schopen plánovat a racionálně uvažovat, kdežto fanatik ne.
Přemýšlím o tom a zdá se mi:
- absurdita války he stejná pro Evropana stejně jako pro kohokoli jiného. Žádná z válek, které jsme vedli, nedávala smysl, protože se bylo možné dohodnout mnohem levněji a racionálněji. Byl to ryzí fanatismus (náboženský, národnostní, mocenský). aždý průměrný sedlá nebo kupec byl vždy proti válce,
- ale v poli je situace jiná. To už je ta fanatická fáze za námi a jsme pod tlaem reality. Vzpomínám si, jak mi bylo, když jsme na vojně simulovali jaderný výbuch nebo chemický útok (náhodnm řízením osudu jsem se jako absolvent eonomie dostal k praporu chemické ochrany), nebo když jsme stříleli, nebo kdy jsme se přesunovali po Doupově celou noc. To máte úplně jiné starosti než nějaká ideologie,
- a za třetí: Boj různých poblouzněnců nám připadá fanatický, ale oni nemají jinou možnost. Regulérní boj vžd prohrají nebo si to myslí. do z vás navštívi nějakou bývalou kolonii (Tunisko, Indonésie, Kenya), ten mi potvrdí tu zvláštní mentalitu: Oni vědí, jaké vymoženosti my máme, ale tuší, že jich nemůžou dosáhnout. Vždyť oni celý život neopustí svůj raj, ostrov. Běžní Afghánci tak nějak podvědomě vědí, že jejich země nidy nebude normální tržní ekonomikou, i dybychm tam byli sto let. A proto tolerují, že se mezi nimi najde nějaý zoufalec, který zabíjí. Ale ruku na srdce, copa partyzánský boj za II. světové války nebylo stejné zoufalství? Každý partyzán musel vědět, že dříve nebo později ho čeká smrt, že to, co dělá, je ilegální ... jak se liší evropský partyzán od afghánského fanatika.
Moje zkušenost ze světa je, že jednotlivci jsou vpodtatě všude stejní, jen nějakou náhodou (Evropa je proto tak bohatá, že není tak úrodná a teplá jako Tichomoří, za to má dostatek vody, proto jsme se museli naučit pracovat, vyrábět ppotraviny a teplo, efektivně směňovat a pod.) žijí v blbějším systému.
Četl jsem to třikrát, než mi to docvaklo. Způsobil to ten úmyslně přeházený slovosled, lehce markýrující zkratkovité uvažování řekněme fanatika... dobrý, kdyby mne toto téma napadlo, asi bych ho napsal jinak, ale tím nechci říct, že líp. **
Prosecký to napsal z pohledu Evropana, řekněme i pravděpodobně vzdělanějšího, se schopností i pod tlakem krátkodobě plánovat, stanovit postup, odhadnout míru rizika, atd...
Je toopravdu úderné. Samozřejmě nemůže nikdo vědět, kdo to nezažil, jak takový bojovník přemýšlí. Vycházíme primárně z evropského myšlení (viz Prosecký). Ale jak uvažuje Afghánec a bojovník islámského státu? To nevíme. Je dost pravděpodobné, že tak, jak jsi to popsal, Lakrove. Moc se mi líbilo.
patricia w.
29. 10. 2018Palec nahoru beze slov. Slova jsou zbytečná.
Vidím a slyším pana presidenta včera předávat vyznamenání vojákům (novodobým hrdinům). Tohle by měla být povinná četba pro všechny, kdo tam drží válečný stav už celé nekonečné roky !
Všem děkuji za návštěvu, komentář či ocenění.
Pro qíčala: Děkuji za porozumění.
Pro Dagmaram: Děkuji za ocenění prologu i za pohled odjinud: Tahle mě o to uvažovat nenapadlo.
Pro Evženie Brambůrková: Trefný odhad a humorný konec je spojen ve tvém komentáři :-)
Pro K3: Děkuji za zmyšlení v širších soouvislostech. Tak nějak to bylo míněno.
Pro Gora: Děkuji za rozbor a zdůraznění oné úderné pasáže.
Pro Kolobajda: Díky za trefné srovnání nálady.
Pro Prosecký: Ano, je to derivát. Viz vysvětlení na konci tohoto komentu.
Pro agáta5 a aleš-novák: Děkuji za tiché ocenění.
Pro ostatní: Komu připadá, že je to krátké, má pravdu. Vzniklo to z poznámek, zachycujících sen, při jejichž přepisu mi došly nečekané souvislosti. Jindy by uplynul aspoň týden od zahájení do zveřejnení textu, ale zmíněné souvislosti mě nutily zveřejnit jej co nejdřív, takřka ze dne na den. Proto je tak krátký a bezobsažný -- neměl čas mi "narůst pod rukama". Vzniklo to z poznámek, zachycujících sen. Útočníkova puška v tom snu byla mých rukou.
Plus několik dalších avíz, za něž se nezájemcům omlouvám.
O takových věcech bychom měli psát tehdy, poud jsme je měli možnost alespoň nějak prožít.
Voják má především tyto dominantní pocity:
- Stres obecně, nemá čas, ani sílu ho definovat během akce,
- nevyspalý, nedostatek spánku, protože služby, stres a zážitky,
- moc nebo málo stravy nebo pití,
- mám v pořádku a připravenou zbraň a výstroj? Mám zajistit? Mám odjistit?
- jaké další nebezpečí kromě střelby mi hrozí? Chemické? Miny?
- a při střelbě: čekat nbo střílet? Kolik mám nábojů? Nevypadl mi náhradní zásobník?
Takto je látka podaná jako třetí vývar, druhá derivace.
Asi je to spíš miniatura, Zdendo, to je pravda. Ale ten obsah to, myslím má.
Ireno, je to těžké si to představit. Jen mě při tom napadá, jestli v určitých okamžicích, když na tebe míří puška, je vůbec nějaký rozdíl v myšlení toho, kdo útočí nebo kdo brání. Mám takový dojem, že se to smývá. Prostě válečník.
Ten prolog mi připomněl mentalitu - jak jsem ji poznala já - jedné menšiny u nás, říkají to, o čem si myslí, že to chce ten druhý /gádžo/slyšet...to jsi velmi dobře vystihnul.
To, co se /opět/ stalo v Afghánistánu, reflektuje povídka /alespoň tak si to vykládám/. Podařilo se ti dát textu nadčasový, nadmístní rámec. Některá místa jsou podle mne skvělá:
Teď jsem tady. Proč jsem tady? – abych střílel! To mi přece vždycky říkali.Střídali se, ti, co to říkali. Kdo to říká teď? Co říkáte? Nerozumím přesně. Jen přesně střílím.
O několika větách, slovech bych asi polemizovala - jen z toho důvodu, že je velmi těžké vůbec si představit, jak přemýšlí takový bojovník...muž vychovaný k tomu, aby bojovníkem byl...ale to nevíme s naprostou jistotou nikdo, a ty jsi napsal svoji verzi.
Moc dobře.
Těžko říct, že je to krásný text, když je to o válce. Ale je vybroušený do všech detailů. A úsporný. Ani slovo navíc. A přece je tam všechno. Mrazí z něho.
Kdoví co autora vedlo k tomu to napsat, jestli dění v Avghánistánu nebo válka všeobecně. Násilí. Každopádně půcobí protiválečně. Skoro jako protiválečný pamflet. Tohle by nemělo jen tak zapadnout.
Evženie Brambůrková
25. 10. 2018Taky mám bojovné sny. Jsem lepší než Noris i Van Damm. Ale ta rána!
Plyšové žáby rozkopané po celém pokoji.......:-)
Pěkný prolog.
Napínavé. Tohle se stává tak často. Polovina věcí, které člověk dělá, je postavena na naší doměnce. Nebo všechno?