Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHledejme celek, ne jen část...
Autor
Muamarek
Odpověď nezná…
Listí zvolna opadává
pole ztrácí bujný vlas
Krajina je náhle tmavá
dřív jde spát a déle vstává
zimou začíná se třást
Z větví podzim fresky shodí
z vitráží je slepá zeď
vichr stoupá do poschodí
déšť se kalnou mlhou brodí
nenachází odpověď
na otázku, co je věčné
a to tak, že nekonečné
že má cenu stavět chrám
Hledá to, co nepomíjí
smáčí stovky teorií
Dosud nemůže říct: Znám
Každým dnem se hlásí…
Na obloze matně bliká
ve tmě téměř neprodyšné
pohled očí. Několika
Komu patří možná víš. Ne?
Vega ze souhvězdí Lyry
nebo žhavé oko Býka
Orion je silný, čirý
východ světlem odemyká
V listopadu na nás hledí
oči nebe, malí sledi
kteří plují všemi časy
Pronikají všední šedí
v níž se lidé nesoustředí
a k níž každým dnem se hlásí…
Dušičková
Parapet, plocha zaprášená
s plamenem svíce ruce spíná
na stole prázdná lahev vína
na sklo dech kreslí známá jména
Knot svíčky – skoro rozpuštěná -
ty, kteří nejsou, připomíná
ozáří místnost, co je stinná
a v níž jen kapka vosku sténá
Víčka – snad od tmy unavená
pohled kmit vzduchu zaznamená
náhle je místnost nějak jiná
Ač světlo zhaslo, je znát změna
tma ještě totiž neznamená
že nežhne to, co nezhasíná
Někdy
Někdy je ráno uplakané
že smutek stéká podél zdí
a že se rýhy rozjezdí
kam chladný vítr úzkost vane
Jindy se jitro ale směje
a jeho koupel zlatavá
říká, že cosi nastává
a to, že konec beznaděje
Přijměme obě rozednění
s tím, že je dobře, že se mění
vše – a ne jenom kolem nás
Někdy je tma - a jindy svítá
někdy jsou všechna jitra skrytá
Hledejme celek, ne jen část…
27 názorů
Líbí se mi atmosféra "Dušičkové" . Taky jsem dnes přispěl něčím podobným ( " Po dušičkách " ).
Marku, všechny básně jsou krásné a výstižné - obrazy podzimu malované verši :-))) TIP
Moc hezká je i fotka - i celá fotogalerie z Bornea, díky :-)))
Kočkodane, Prosecký, Diano, Dodolo, Karle, Dagmaram, Čudlo - díky vám všem moc :-)))
Prosecký - ano, severozápad ostrova, Sarawak a Sabah...
Hezký víkend :-)))
Občas letí mouchy a kecají do toho, jak má pěkný vázaný verš vypadat. Tady to mají marný.
Ta dvojka v čele.
Díky, Musaši, to je část, budu pak zvědav, co řekneš celku, až přečteš...
Měj se pěkně :-)))
Marek
Mně se to též líbí. A zarazilo mě stejně jako Goru "ty, kteří nejsou" nemělo by být "ty, které nejsou"?
Ahoj Y.
Právě odcházím z knihovny a tvoje básně si dočtu v pondělí.
Za fotky máš každopádně můj obdiv . Některé jsou úžasné . Smekám a dávám tip .
Díky, Goro za postřehy - malé písmeno a pomlčku jsem upravil...
Krásný den a měj se :-)))
Marku, podle mne jsou tyto podzimní sonety vydařené, je poznat tvůj rukopis, hezky plynou - třeba toto místo je parádní, jen bych dala malé písmeno - na otázku, aby ti to navazovalo jako jedna věta...
Z větví podzim fresky shodí
z vitráží je slepá zeď
vichr stoupá do poschodí
déšť se kalnou mlhou brodí
nenachází odpověď
Na otázku, co je věčné...
Zde bych přidala ještě jednu pomlčku jako oddělení -skoro rozpuštěná- verš trochu matou čtenáře v rodech - ten knot, pak/ta/ rozpuštěná- tak bych to oddělila, a další verš začíná ty, zase jiným rodem...rozpuštěný by bylo asi lepší, nebo nahradit knot
Knot svíčky – skoro rozpuštěná
ty, kteří nejsou, připomíná
V poslední mi tak úplně nesedne slovo - jindy, nezdůrazňovala bych vlastně obecně známý fakt konstatováním, že někdy je tak a jindy onak, ale zas je tam hezký závěr...Hledejme celek, ne jen část…
Vyjadřuješ pěkně pomíjivost ...zádumčivost tohoto ročního období...