Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte serituální
Výběr: Print, hermit, Azathe
19. 04. 2002
16
2
2514
Autor
unseen
obejdu třikrát své tělo
výsměch tajícího sněhu
co tají ?
co skrývám ?
nedělím se o své dědictví :
zestárlé oči
necitlivé dlaně
chuť včerejšího chleba
ticho na konci prstu
slabiky popraskané chladem
a natrávené zbytky sebelásky
ďábel má dnes volno
takže jeho práci
dělám já
2 názory
- co máš furt s tim ďáblem ?! skoro v každý druhý básni - jsi-li symbolem zla fascinován, neberu Ti to - ale zkus třeba najít i jiné metafory ... nebo se zachvilku všichni "uďáblíme" ... ;c)
Bříza: Můžu já za to? Furt se hlídám, polejvám se svěcenou vodou, ke dveřím stavím na stráž anděly ale ten syčák tam vždycky nějak VLEZE!!!! ;o)))
tak tak - zdá se, že čím dříve po proudu času tvé poezie, tím více ti rozumím. Zvláštní.
Carodej: To víš, v plenách jsem psal ještě celkem srozumitelně, ale zkazila mne puberta ;o)))