Domov pro seniory

rebecco, děkuju a je mi ctí, kolegyně:-)

Díky, na mé schopnosti a nemnoho zkušeností s poezií /pouhé tři roky/ to byl dost ambiciozní cíl...

Jak víš , já dost znám prostředí , které tady popisuješ a velmi mě zaujal tvůj pohled zevnitř . Líbí se mi mnohé pasáže ze tvých básní a to včetně těch , které ti někteří vytýkají . Já si naopak myslím , že jsi velmi osobitě zachytila reálné detaily třeba včetně mluvy slovenské ošetřovatelky. - Tohle prostředí je asi nejlepší zachycovat sérií takových různých skic , malých fragmentů , které pak působí nějak pospojované dohromady.

Já jsem se pokusil zachytit proces ztráty paměti poměrně abstraktně v Malíři Parkinsonovi . Původně k němu byla připojená ještě jedna báseň o domově seniorů , ale pak jsem ji tam raději nedal , protože jsem se bál ,že mi lidi budou vytýkat , že "hraju na city" . - Ono je velmi těžké o tomhle prostředí psát a tobě se to podařilo . Tip . 

Ahoj Starej Rendle, ptáš se, koho to dojme.

Rád odpovím, i když dotázána byla Gora.

Dojme to třeba toho, kdo tam s těmi starými lidmi něco dělá, pro ně dělá, kdo má osobní zkušenost s doprovázením nejbližších po cestě, která se víc a pořád rychleji sklání dolů, do suterénu.

Obojím procházím teď, takže se hlásím, mě to dojalo.

A ještě to dojme toho, kdo disponuje soucítěním. 

Měj se.

R

Radovane, díky...bylo to do jedné česko-slovenské soutěže, proto tak dlouhé, a moc mne bavilo psát to, ale je tam dost nedostatků... dík

silné verše a je jich tam hodně

teď zrovna dělám v jednom takovém zařízení Alfakuz, ano, dá se zachytit to, o čem píšeš

Díky, myslím taky, že jsou tam hezké momenty:-)

to vůbec není špatný.. jen bych možná někde občas upravila časy .. třeba 

dravci na samorostech v zahradě

ztichli  

otvíraJÍ zobany 

zpomaleně jako hračky na klíček               tahle část je moc pěkná

a někde dopoetizovala jako třeba:

paže v šest ráno odhazují duchnu noci

zuřivý kohout klove ZBYTKY snŮ do šíje

protože to někdy vypadá spíš popisně a vytrácí se poetika :) 

Jirko, děkuju, že jsi se vracel a napsal - už dokonce i já vnímám ty nedostatky, vzala jsem si příliš velké sousto.

Po Rendlových slovech jsem uvažovala o smazání, ale kvůli těm, kdo si našli pro sebe něco - třeba i jen z obsahu - to neudělám.

Děkuju.

Tip za III.část a nástěnku

Jituško,

Starej Rendl napsal  v zásadě přesnou kritiku i v tom, že to působí jako kalkul, čímž neřekl, že bys kalkulovala, což určitě není pravda, ale na nezaujatého čtenáře, který o tvé laskavé povaze nic neví a který je trošičku náročnější a nemusí být moc, to tak může působit.

Přiznám se, že napoprvé jsem přečetl první tři sloky a měl jsem pocit nudy a popisnosti. Pak jsem se vrátil kvůli tobě samé a četl dvakrát a nereagoval jsem hned, protože jsem ti chtěl dopřát zpětné vazby od lidí, co vědí, že umíš a právem tedy očekávají víc.

Výjimku tvoří III. část, ta splňuje  přísná kritéria, ta by mohla existovat i samostatně, ale jen s jedním termosem, je to opravdu hezká část. A pak se mi líbí hodně verš o nástěnce a jídelním lístku, je bezvadně neutralizující. Ten další o rafičkách hodin to zase kazí.

Píšu ti to proto, že jak jsi prokázala ve III. části a už i v jiných svých textech, že máš co nabídnout a že se u tebe hezky snoubí empatie s vyjádřením jak v povídkách, tak i v básních. Báseň je většinou čtenářů příznivě přijímána, což mne popravdě těší kvůli jejímu obsahu.

Yane :-) a dík

Líbí, ahoj Y.

Slávo, no, neviem...ale vďaka:-))

parádne *

starej Rendle, jsou to pouze  zážitky z práce v DD, tak, jak jsem prostředí vnímala a co jsem tam viděla...díky za čtení a je mi líto, že v tom cítíš kalkul.Dojmout v žádném případě nechci, není důvod, a proč by měl být medvídek v rakvi morbidní?? když je to realita...tak třeba se jindy povede lépe.

Kočkodane, děkuju, není čeho se bát...ostatně shledávám, ne poprvé, že volným veršem vládneš právě tak dobře jako vázaným:-)

Díky, Jitko:-)

Jiři, i tobě děkuju za zastavení!

Jitko, a já tě tady ráda viděla:-))děkuju, píšu v podstatě krátce, 3 roky, a stále se hledám...proto takový mišmaš:-)), psáno do jedné soutěže...

Pracovala jsem v dětské léčebně pohybových poruch v Luži - Košumberku. na oddělení skolioz, děti v korzetech, které měly na sobě celý den, odpočívaly v závěsech... Takže proto mi ten výraz nesedl.  Skolioza často doprovází DMO. Kyfoza je v podstatě fyzilogické zakřivení páteře, které se ve stáří prohlubuje do oněch kulatých zad, které vidíme u starých lidí...  

Ano, obecně jsou skoliozou i kyfozou nazývány různé poruchy držení těla, ve stáří dost časté. Beru to slovo v básni s nadhledem jako jednu z možných diagnóz...Díky za poznámku k věci, ještě to promyslím.

Goro, skolioza je laicky řečeno vybočení páteře do strany, kulatá, ohnutá záda jsou spíš kyfozou, když už to chceš mít v textu . O skolioze vím dost, pracovala jsem na neurologii i u dětí s pohybovými poruchami. Nemusím to hledat na internetu. Já myslela, že ti jde o význam toho pojmu.

supíku, děkuju, jsem ráda, že se líbilo:-)

díky, qí:-))

Leraku, díky moc :-) a rozumím hlasu "puberty" - občas ho taky slýchám:-)

Marcelo, není to dokonalé, to je jisté:-), a znění slova skolióza mi do básně sedne lépe než kyfóza, spoléhala jsem na paměť z dob studií - ale ještě jsem hledala a našla:

Skoliózu lze charakterizovat jako trojrozměrnou deformitu se sklonem a posunem obratlů ve frontální (stranové zakřivení), sagitální (změny fyziologické lordózy a kyfózy) a transverzální (rotace páteřního sloupce) rovině. U skoliózy jsou dislokována nejvíce těla obratlů, jejich oblouky a výběžky méně. V bederní skoliotické páteři jsou při rotaci dorsálně vychýleny (rotovány) příčné výběžky, které na straně vychýlení vytlačují svalovou hmotu, vyčnívají a tvoří bederní hrb.

Taková působivá štangle s čtyř bokem patiny stáří. Trošku i klávesnici úsměvu si přidala. Úděl, který prořídl den a stejno se zde budí v budících ticha. Ten "řád" je pravidelnost - jistota. Senioři jej ve většině vítají. Ta Tvá melancholie je vlídná. To je dobře a nasypu si jí trochu do rukávů. Mluví ke mně mé mládí a já nedoslýchám! Člověk nikdy neví. Třeba to UFO bude jednou veteránem a poezii zhrubne hlas. Ale můj optimizmus prožívá permanetní pubertu a je stále ve vývinu. Doufám, že z něj vyroste slušný charakter.         

Nevím, místy dost těžkopádné, zbytečně popisné... a skolioza? Neměla jsi spíš na mysli kyfozu - já tedy u starých lidí častěji vidím kulatá - ohnutá záda...

Pavle, díky, no, třeba my máme doma dost velké nástěnné hodiny a je slyšet, jak tikají...tak nevím, přinejhorším mohu změnit...

Diano, děkuju :-)

No jo - to jsi celá ty... já se v tom prostředí objevím tak 2 x týdně, mám tam mámu (někdy je horší - někdy to jde) - Alzheimer, spějeme k němu všichni...  ovšem mírně mě ruší  závěrečný výraz :"...je slyšet tikot rafik v hodinách", vím že chceš vystihnout to ranní ticho  - ovšem rafiky tikají?

/**

Velmi poutavě apůsobivě vyjádřeno, ostatně druzí to už řekli za mě. **** 

KK, díky, a opravím...

cyklus ma pobavil, najviac ten úvod s úryvkom českoslovenčiny

ps: asi preklep v slove jzpomaleni

Jani, velký dík!

Krásně napsané. Zaujaly mě metafory, které umocňují atmosféru místa. TIP

Dodolo, díky, mám taky husinu, ale z tvé milé reakce...vím, že víš...dík...

lebo zomretý na prázdných miestach o dvanáctej šúpu bačkorami....   pan Kalandra osvícený modrou apokalypsou UFO... a dál už nedutám...

díky, kvaji, je to můj způsob vyjádření se, a ještě jsem dost krátila a tříbila...několik měsíců...

Čtu to znovu a znovu, pokaždé trochu víc porozumím. Tip určitě. Přesto se mi to zdá místy zbytečně popisné a některé metafory jakoby umělé, například - rozlévám teplo do termosů.

Díky, bixley...těší mne, že je to reálné...

Krásně popsaná atmosféra tohoto prostředí. Znám ho trochu taky. Velice zaujalo jednotlivými obrazy.

Evži, nemyslím...i když, tak divně asi jenom já:-))) a děkuji(

Tak to dokážeš napsat jen ty. :-)/T