Pokora

cesta

 

světlo

 

..bez vysvětlení

 

být pod tíhou něčeho

co je v duchu tak snadně setřesitelné

a nemoci se hnout?

 

spílat a naříkat si že je to nemožné

cítit se bezmocně?

 

nenasednout na poslední loď

která míří z přístavu na širé moře?

 

podlehnout, zaleknout se,

vzdát se boje

i bez něj, snad?

 

ne to ne

to by nechtělo ani srdce

co tolik chce tlouci jako zvon

 

ne to by nechtělo nic

co by se mohlo unášet

cestami bez konce

 

a nebojí se ani nepěkných věcí

i když by se mohly zdát

že jsou snad skutečné

 

ALE ONY JSOU SKUTEČNÉ

 

jsou skutečně nepěkné a jsou jich stovky

 

tisíce

všechny se povalují kolem!

 

Ne, jsou uvnitř, pronikly a stávají se tou tmou

která vše zaslepuje

 

a žádá si

abychom jí braly vážně

 

a abychom v ní tonuly a máchaly se v ní

jak....

 

Bojím se!

 

 

 

ALE NE

jo, bojím se, trochu

 

: ale strach nemůže zlomit

co si jde tak samo sebou

 

když není

kdo by zastavil

 

malou

neviditelnou

 

nitku

 

 

---