Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seII/
Autor
atkij
trochu jak kosmonaut ve volném skafandru
anebo natěsno v kosmické lodi
tisíce obrázků putují přes chandru
a tělo ještě je
sluncem i dráhou
otázkou tíženou pod vlastní váhou
uprostřed záře kdy neví se
/zatím/
vím jen že bez tebe i ten svůj ztratím
a nechci slyšet že takhle to chodí
12 názorů
No, Tvou verzi Ti nepřibarvím, jsem ráda, že je tato řada za mnou a vše dosud (doufám) pořádku.
Radovan Jiří Voříšek
15. 10. 2020Trochu jak kosmonaut ve volném skafandru
cítím se v pláštěnce na vandru
hned bych sundal si ji
kdy se déšť neproměnil
na bestii
Libuji si v ní do slova, už vím s jistotou. (A myslím, že po Norského kriticky přikrčeném obočí jsi ji přivedla k formální dokonalosti.)
Nikdy nepřestanu obdivovat propracovanost tvých myšlenek, onu regulérní večerní univerzitu pro znavené, nikoli však znuděné dálkové studenty.
(Má první navštívení nebývají mnohdy více než čtenářský hlad. Pro různé úrovně potápění musím obvykle dorazit vícekrát --- Přesto již nyní nedokáži nepřidat své souhlasné přikývnutí k Číčově komentáři.
Jsi zcela s určitostí z mých nejoblíbenějších zde publikujících autorek.
Není třeba se ve všem shodnout, stačí se nacházet. Kritická duše mi chybí, tyto pohledy - pro vlastní průhledy - si ráda vypůjčím od druhých, pokud svou stopu rovněž zanechají.
PS. Tedy já ji pochopitelně mám, škarohlídku protivnou (= tu duši kritikovu), nicméně nikterak zvlášť její často nápadné zatrpklosti nevěřím, že se kdovíjak trefila. Leda tam, kde by sprdla mou vlastní tvorbu. Tehdy by věděla zcela přesně!
Pokud bych vůbec kdy něco takového ovšem stvořila.
Pevně doufám, že mentální kroužení je zřetelné.)
Ten verš, víš který, kazí mi všechno dobré, co jsi chtěla říct. Vím, že bez tvých hvězd kus sebe ztratím