Kaleidoskop proměn

"...děti jsou zkrátka děti

i když vědí..."

Líbí, ahoj Y.

Užij si to, dodolo

Kočkodane, kéž by:)

díky ještě jednou za tipy, čtení, výběr A a rady

agáto, a2a2a, yasslandio, neumím psát prózu, takže vyšla jen ukecaná báseň, Jiří, ono je to celé taková filosofická utišující injekce, hlavně pro mě:)   tak jsem aspoň upravila na filosofické

Musaši, to víš, že se ona pojetí nevylučují, ale doplňují, je to zkrátka kaleidoskop náhledů, výkladů a pojetí :-)

Qíčalo, něco jsem vypustila, ale za tu nadbytečnost asi může moje neznalost, že i studenokrevní živočichové si můžou hrát, vy s agátou jste to asi věděly :-)

Norsko, mě by možná taky braly, kdybych jim rozuměla :(

R.L. dík za hvězdičku

Dagmaram, Čudlo, Evži, díky moc!

Josephino, kdo chce kam...   na druhou stranu je to férovější než v corridě

Goro, těžká látka to asi je, ale někdy tě něco praští do očí, však znáš sama...

 

Vzorce mě vždycky braly. T

souhlas s kvíčalou... fakt a vážně je zbytečné a nic neumocňují, naopak... stačí třetí řádek ..  

ty ryby si hrajou

jen tak blnou

těsně u štičí tlamy

ale stejně je to skvělýý :) i tak.. já taky nerada něco měním a když už, tak už.. :)

 

Zdá se, ze tvoje invence také nevyschla. ;-)

Ačkoliv každá ze slok zaujme, jako celek mi to přijde přece jen nesourodé a i mnohomluné. První sloka  je svým námětem hodně vyzývavá a vcelku dobře ladí i se slokou druhou a tyto dvě bych si uměl při drobné úpravě druhé sloky představit jako moc hezkou samostatnou a obsažnou báseň. Třetí sloka pak působí jako utišující injekce před slokou poslední, která se však odlišuje svým projevem od celé básně. Lze ji přijat jako zakotvení i prvních dvou slok, ale působí právě pro svůj projev najednou tvrdě filozoficky a nekompromisně.

Když se někdo pouští do docela náročných námětů a není trapně jednoduchý, což je tvůj případ, pak alibisticky dodávám, že je to jen mé konzervativní vnímání.

Tip za první polovinu básně a obraznost poslední sloky, pokud ji vnímám samostatně.

To je moc pěkné. /T

tak pekne to začalo.Niečo medzi úvodom a záverom / dve sl-/ ma však nijako nabavili. Asi ma príliš nadchol začiatok a ten sa ďalšími strofami rozplynul. Záver bol vcelku fajn. Pre mňa škoda.

Pěkné /*

Ano , ve všem souhlasím . Navíc je její imaginace ukázněná a její obraznost hraničí se symbolismem , je střídmá a nerozbíhá se zbytečně do prostoru a času.

Ale vůbec není Dodola patetická. Naopak! Její vyrazivo má nádhernou dramatičnost a spád. Ten patos byl o tématu. Používá zvláště výstižná (úsporná) slova a tím čtenáři ušetří "navigaci" k pocitu. Jen se tématu dotýká a slova se ozývají silné ozvěně. Jiní tvůrcové musí použít více slov, než čtenářovi sprostředkují pocit. Je to trochu složité vysvětlit. Ale má dar, který jí mohu jen závidět. Proto mě její tvorba tak oslovuje.

Ještě mě napadá to , že básně nás obou jsou takové pozorovatelské ,ale ta tvoje jako by byla nad věcí , kdežto já se nakonec natolik ztotožňuji s Berniniho pohledem na smrt ,že se jím toužím stát . Toužím nejen být tak extaticky patetický jako Bernini , ale hlavně tak dokonalý , ikdyž vím ,že většině čtenářů na Písmáku bude připadat moje báseň divná , zmrzlá v dávnověku a já už předem počítám stím ,že ji budu muset smazat.

Leraku ,

proč si myslíš , že je tahle báseň Dodoly patetická ? To by mě vůbec nenapadlo.

Jak víš , sleduji na Písmáku různé zajímavé synchronicity. Ta dnešní je vskutku zvláštní . - Ty a já jsme dnes zveřejnili báseň o smrti . Ta tvoje báseň odpovídá dnešní době , ta moje (Ludovica Albertoni) jen popisuje a vykládá , jak pojímal smrt italský katolický mysticismus sedmnáctého století .  Dá se ale říct , že jedno pojetí smrti je  "správné " a druhé " nesprávné " ?

Za tvou báseň tip.

Dodolo. Líbí se mi to moc. Ty první nastiňují fakta, která mě taky uvádí v úžas. Třetí je pěkná hříčka s kocourem. Procesy čisté, vzorec dokonalý. Jen my v naší malosti vidíme všechno jako zmatenou rovnici o mnoha neznámých. Kdybych byla redaktor, dala bych tě do výběru :-) Takhle můžu dát za sebe 'jen' tip

Dodolo, zaujalo, hlavně první a poslední strofa...i odvaha pustit se do nesmírně obtížné látky a zpracovat s grácií...

tak hlavně když text neobsahuje žádný haiku.. zkontrolovala jsem, neobsahuje :)

líbí se mi tvoje nazírání na svět, prostě život je takový a basta

a co to vypouštění bejků do španělských ulic plných adrenalinem nabitých lidí? ... i když pravděpodobnost usmrcení je nízká, ale pár jich tam každej rok zařve ...

Karle, nápodobně, tvoje dramatické metafory se vyjímají i v komentářích, jako v samostatné básni :-)

Tedy, Dodolo, když máš po ruce takové téma, tak to nemůže mít jiný učinek než "kobercového náletu!" Ta tvá daná a nádherná práce v dramatičnosti... Krásně zpracované a jen s akcentem patosu. Člověka tohle musí empaticky zasáhnout, ale tak nějak nezákeřně, a ne ze zálohy. Líbí se mi to... a je to!