Na větvi

Také pěkné. 

Líbí Y.

Vážení díky moc za názory a tipy atd :) A hlavně za ty názory. Sleduju i mimo tuhle diskuzi, že to vnímá každý trochu jinak a nabízí různá řešení. A já si to zatím nechávám takhle, ono se to čase utřepe. Ostatně tak jako každá věc. A když to pak někde čtu, třeba po roce... tak už většinou vidím, kde to potřebuje učesat a kde je to jak, jak to má být :)Díky!

Agáta - ta ukecanost byla přesně k tomu šestnáctému věku dělaná. Chtěla jsem to podpořit. Najivní ukecaná malá holka, co si bere každé slovo osobně :) A že těch slov je!

líbí se mi... dokonce po víceročtení i ta ukecanost ke konci... je důležitá, co chápu :)  a cejtím tam tu naléhavost šestnáctek, jak je všechno vážný a napořád

Taky jsem občas z něčeho na větvi , ale nerad bych tam zůstával moc dlouho. Nadhled z větve může být ošidný . Tip .

Sympatická básnička, ale z poslední sloky bych nechal nejvýše 4 až 6 řádků.  Zatímco první dvě stromy mají dynamiku, poslední sloka je upovídaná.

Mám podezření, že ty na té třešni občas tlučeš i špačky... ;-) Tvoje „usedlé“ dílko se mi ale líbilo.

Ou. To to je dobrý! Takové post nácté a od holče-tvorče. Mám rád podobně vedenou poezii.

Malinko jen. ... A tyhle věty

                        tajné,

                        jak nejvíc můžou být tajné VĚTY v šestnácti 

                        (jak můžou být tajné v šestnácti...)

Myslím, že se "věty" nadbytečně duplikují. Ale to jen názor.