Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bílá tma II

26. 11. 2018
1
3
770
Autor
Careca

Stala jsi se bílou tmou

já se nechal omámit.

Viděl jsem tě šťastnou i nešťastnou 

a ty mě teď chceš zahubit.

 

Viděl sem kapičky rosy ve Tvých vlasech,

jak krásně se třpytily,

já pohladil ty vlásky

a zjistil že jsou z kamene.

 

Smutné loučení, lásky už není,

láska se ztratila a ty s ní.

A zbyla jen ta rosa

z které srdce bolí.


3 názory

Careca
27. 11. 2018
Dát tip

Díky...trochu klišé ano (r.1987)


Prosecký
27. 11. 2018
Dát tip

Úplně to vidím před sebou: Jedu z Červené Vody na Suchý vrcha od druhé zatáčky je chumelenice tak hustá, že nevidím vůbec nic. Bílá tma. Ty nervy, jedu na dvojku a trnu, aby se mi metr před kapotou nevynořilo další auto, okraje nevidím ani vlevo, ani vpravo, v rádiu hrajou Night Swimming od R. E. M. a je taková zima, že sotva udržím volant v rukou. Vyjádřil jsi to přesně. 


atkij
26. 11. 2018
Dát tip
Tento způsob básnění se mi nezdá úplně šťastným. Už první verš ... jsi se? Obraz bílé tmy je zajímavý, jinak dost klišátkovité až divné.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru