Malíř Parkinson

Fim Joe Black , natočený tuším podle divadelní hry , si pamatuji a udělal na mě velký dojem. - Ti , kteří prošli klinickou smrtí a vrátili se zpět , vyprávějí , že v krátkém okamžiku prožili svůj život jako sled obrazů , aby mohli vlastí bytí v právě umírajícím těle posoudit z nadhledu .

Měla jsem toho fakt hodně, tak jsem jenom rychle písla, že se mi líbí. Přirovnávat vzpomínky k obrazům, úža. Poprvé jsem něco takového slyšela ve filmu "Seznamte se Joe Black". Tam smrťákovi stará černoška vypráví, že je připravená pokojně odejít, protože má své krásné obrazy, míněno vzpomínky. Moje paměť je děravá jak řešeto, ale obrazy mám taky. Spoustu obrazů. Kdyby přišel, mohla bych mu pustit celý příběh z pohyblivých obrázků. Ale odejít bych ještě nechtěla, chci malovat další. Hlavně proto, že mám komu umřít Musaši ;-)

Kolobajdo ,

Alzheimer je , co se ztráty paměti jistě ještě hoší než Parkinson . U P.je nejcharakterističtějším rysem třes rukou . Jsou na to už dnes prášky , ale neodstraní ten třes úplně.

srozumení ,

díky za přízeň.

Dagmaram ,Oldjerry ,

některé obrazy se neztrácejí . Velkou otázkou ale je , zda to co si člověk "velmi dobře pamatuje" , skutečně zobrazuje realitu .Pokud se něco událo soukromě před sedmdesáti lety , je těžké si to ověřit . Všichni , kdo byli svědky událostí , o kterých se vypráví , jsou už mrtví .

Leraku ,

zapomínání má i určitou výhodu . Slýchám od některých lidí , že jim vyhovuje na nic si nepamatovat . Jenže tito lidé zároveň těžce nesou , že jsou zcela závislí na pomoci druhých . Jinak to ovšem nejde .

Ztráta paměti je ale výběrová . člověk si třeba vzpomíná jen na lidi , kteří pro něj byli důležití a na jiné zapomíná .

Marcelo .

já bych se vůbec neodvažoval zobrazovat tu nemoc komplexně . Vybral jsem si jako námět jen ztrátu paměti , která se s věkem zhoršuje . Výtvarné metafory mi připadaly jako vhodné pro zobrazení tohoto procesu .

ysslandio ,

v tomhle případě jde daleko víc o pocity nž o myšlenky . Možná chce být nablízku nějakému takto postiženému starému člověku.

Pro mně taky - skoro dokonalé... a před chvílí jsme se vrátili z Domova důchodců, kde mám máti - a je tady s tím  ... no, Alzheimerem.  A "v mozku ti zbyly po obrazech... a tvou galerii vykradli... a zítra tě bude o trochu míň... " Jako bys psal ne o Parkinsonovi, ale Alzheimerovi. Někteří to nechtě zaměňují, ale to jistě není tvůj případ   /***

To nepotřebuje komentář, je to - aspoň pro mne - skoro dokonalé...

Myslím, že báseň v obsahu řekla přesně to, co potřebovala. Tak délka je přiměřená. Knihomol se vyjádřil trefně. "Je to skvělé a znepokojivé zároveň."Zamyslel jsem se i nad Tvým Parkinson - surrealismus, abstrakce. Asi ano. Trochu jejich esence takovým tématům neškodí. Ale, podle mého názoru, ve Tvém  působivém zpracování toho není třeba.   

Osobne sa mi páčil iba záver.Text mi prišiel pomerne obecne opisný, bez nejakých hlbších myšlienok. Záver bol fajn. 

Je to blbá nemoc...ostatně, která blbá není, že. Přesně popsáno pohledem zvenku dovnitř. Jen mi tam chybi pomoc druhých - "popostrčení" nohou. Není to okopávání kotníku, ale zlehka, přesto důrazně špičkou boty do jeho paty, když se "zasekne" :-)

Yane ,

malíř Parkinson ale tíhne víc a víc k surrealismu a k abstrakci a časem asi nebude má krotká staromilecká poezie schopná interpretovat jeho umělecké výboje .

Nic mi tam nechybí, líbí se mi tak jak je:)

Jsem rád , že se líbí , Yane , jen je mi líto , že jsi dneska tak stručný .

Líbí, ahoj y.

Tak jako tak máš ale k malíři Parkinsonoovi blízko . Taky mám cosi společného se zdravotnictvím .Mám vojenskou katedru a během vojenské základní služby jsem to "dotáhl" až na velitele praporního obvaziště . Inu - jsem přecejen militaristický typ .

Musaši, nepatrí to sem ale nie som doktor. Motám sa o level nižšie.

Malíře Parkinsona sleduji při návštěvách domova seniorů velmi zblízka,ale ty jako doktor ,ho budeš určitě znát ještě mnohem líp .

Možná jsem tam mohl ještě přidat něco o roztřesených liniích , ale nechtěl jsem , aby to bylo moc dlouhé .

Názov ma zaujal, prvé riadky zas vystrašili, že báseň naozaj korešponduje s názvom ale je to skvelé aj znepokojivé zároveň. Ak by bola v knihe, poznačím si ju ceruzou, aby som sa mohol k nej opäť vracať.