Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdy to nevzdávej
Autor
Adélie
dnem za dnem
noc za nocí
sbírám a slepuji
rozbité zrcadlo
střípky mé duše
jestli jednou povede se
slepit poslední dílek
dojít ke spáse
nechť se rozpadnu znova
poněvadž
není lepšího učitele
nežli já sama
3 názory
Díky za názor, určitě by to šlo jinak a lépe... nerada sklouzávám ke klišé, ale po pravdě, moc nad tím nepřemýšlím.... je to jako se snědením špatného jídla, a následujícího nepříjemného pocitu v žaludku, chceš se ho zabvit, tak se rozhodneš vyblejt a pak už moc neřešíš konzistenci a tak... každopádně impuls pro mě...díky
Myšlienka možno zaujímavá, ale asi sa ti ju nepodarilo zobraziť tak, aby rezonovala., najmä asi vďaka prevedeniu.
V úvode napríklad-sbíram a slepuji rozbité / myslím, že to adjektívum je už navyše. Nahradzujú ho slová zbieram a zlepujem../ stripky mé duše mi tam zasa nesedia, ani zvukovo, ani obsahovo, trošku otrepaná fráza, určite by si vedela možno použiť iné spojenie. / dojít ke spáse rovnako /
nechť se rozpadnu znova / nemalo by sa teda rozpadnúť to zrkadlo ? /
Neber to v zlom, snažím sa len tak laicky naznačiť, že tentotext má pre mňa medzery, ktoré ho naštrbujú a nevyznieva tak dobre, akoby mohol možno pri lepšej práci so slovom, s výstavbou, obrazmi. Toľko odo mna.