Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zátoka

01. 01. 2019
6
5
600
Autor
Alain

Sálající oheň jenž vzplanul v mojí duši

plápolá v plochém ponuru

nedbaje myšlenek hloupě šklebících se

živí se dřívím s chutí dál

avšak časem hašen je.

Proplul jsem mořem štěstí

v plachtách horoucí oporou mi byla vichřice.

Jakmile uvázl jsem v zahnívající zátoce

všechna pera z křídel větru vypadala.

 

5 názorů

Umbratica
před 3 hodinami
Dát tip

" V plachtách horoucí oporou mi byla vichřice..."

Ó, jak romantické! Skoro jako by to napsal samotný Lermontov.  Škoda, že my, romantici, jsme dneska už všem jenom pro smích.


Gora
01. 01. 2019
Dát tip

Sdílím qíčalí názor na poslední dva verše, jinak jsem se ztrácela v přepjatých adjektivech - a obrázcích -

v plochém ponuru, horoucí oporou nebo časem hašen...a po prvních pěti verších obsahujících v podstatě myšlenku o ohni - plápolání - hašení pookřála až ke zdárnému konci...neboť třeba pod horoucí oporou v plachtách si těžko něco konkrétního vybavuji...


Lerak12
01. 01. 2019
Dát tip Alain

Zní to pomalu jako sonet. Výborně Archaisticky pojaté. To tedy koukám... a líbí.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru