Šárka II.

Varování: v textu se mohou objevovat vulgarismy a explicitní popisy anatomie. Jsi-li mladší 18 let, okamžitě opusť tuto stránku.

Ať už to, co se stalo v koupelně, bylo cokoli, nemluvíme o tom. Když je táta doma, velmi pečlivě si hlídám pohledy, v podstatě se Šárce nepodívám do očí. Když jsme ale samy, což se stává dost často, občas se pohledem setkáme. A já nedokážu tak nějak s určitostí říct, co v tom jejím vidím.

Od epizodky ve vaně se taky pečlivě vyhýbám jakémukoli tělesnému kontaktu. Bojím se, že mě i lehounký dotek dokáže vzrušit.

Masturbuju o sto šest, ale je to k ničemu. Pořád vidím její tělo, pořád ji cítím. S bolestí v srdci musím konstatovat, že masturbace už nikdy nebude taková, jako před tím.

Je večer, jsme samy doma. Šárka sedí před televizí a sleduje Panství Downton. Měla bych se zdekovat do pokojíčku a pustit si porno. Místo toho se k ní přikradu jako kočka.

„Copak je, Peťulko?“ zeptá se, aniž by se na mě podívala.

Lehnu si vedle ní na bok a hlavu jí položím do klína. Je po koupeli a její teplá sladká vůně mi málem vyrazí mozek z hlavy. V téhle pozici jsme spolu viděly desítky filmů. Šárka mě přitom hladívala na holých zádech. Býval to takový náš víkendový rituál.

Vyhrnula jsem si tričko až k ramenům.

„Budeš mě zase hladit?“

V duchu se sama sobě pošklebuju, že to je ubohý pokus o svádění jako z nějakého trapného porna.

Šárka se toho bez zaváhání ujímá. Cítím její lehké prsty přejíždějící podél páteře až k lemu kalhotek, po žebrech a přes lopatky. Jako pokaždé mi z toho naskakuje husí kůže. Dnes se k tomu ale přidává ještě jeden pocit: horko, které se rozlévá z mého rozkroku.

No, ty jsi teda génius? Co teď? Zeptáš se, jestli by se zase nechtěla třít kundama?

Šárka mě hladí tak, aby nevynechala ani jedno místečko, konec konců má dlouholetou praxi. Odhrnuji si vlasy, aby mohla zajíždět i na šíji. Srdce mi buší tak urputně, že by si mohla všimnout pumpující krkavice. Vědomí, že moji tvář a její krásné pohlaví odděluje jen tenká látka trička a bavlněné kalhotky, mi taky moc klidu nepřidávají.

Zhluboka dýchám nosem ve snaze ucítit ji. Dělám to nenápadně, nechci, aby si myslela, že jsem nějaké úchylné prase. Začínám mít totiž dojem, že si Šárka v koupelně vůbec ničeho nevšimla. Že vlastně netuší, jaký boj svádím. Je v tom špetka úlevy a celý kotel zklamání.

Bříška Šárčiných prstíků překonají kratičkou poušť bavlny a ocitnou se na mém stehně. Mám zavřené oči, ani nedýchám.

Chvíli sbírám odvahu, ale nakonec se rozhoduju pro riskantní otočku. Převaluji se na záda. Dívám se na ni zezdola, ale Šárka je příliš zaujatá televizí. S chodidly u sebe a mírně pokrčenými koleny roztahuji nohy. Šárka mě beze slova začíná hladit na vnitřní straně stehen. Vždycky mě tam hladívala. Jenže tehdy si ještě moje vagína nežila vlastním životem. Cítím, že ji mám úplně mokrou. Kalhotky se na mě lepí a studí mě. Zatahuji břicho a snažím se nedýchat moc nahlas. Hypnotizuji její ruku a modlím se, aby jí ujela a omylem se mě dotkla.

A ona to udělá!

Jen tak zlehounka přejede po bavlně kalhotek. Sotva se mě dotkne, ale mě z toho málem vyletí mozek ušima. Její prsty plynule pokračují na bříško. Tričko mám srolované až pod ňadra. Prostředníčkem a prsteníkem s diamantovým prstýnkem od táty mě zlehka hladí kolem pupíku.

A jede zpátky dolů, obloukem se vyhne mému pahorku narvanému v bílé bavlně s motýlky a zase hladí stehna. Je stále blíž k tříslům. A zase ji objede, tentokrát z druhé strany. Bojím se dalšího spontánního orgasmu. Obávám se, že tentokrát bych u toho kvičela jako zapíchnuté prase. Její prsty kolem ní krouží jako predátor kolem zraněné laně.

Potom mi přejede přes kalhotky napříč. Musí cítit, jak jsou mokré!

Měla bych se zvednout, se zbytky důstojnosti odejít do pokojíčku a tam si to udělat.

Její prsty se blíží ke kalhotkám z druhé strany. Zvedám pánev a vystrkuji ji, nejradši bych jí ten svůj bochánek vtiskla do dlaně.

Zvedni se! Jdi do pokoje! A udělej si to, magore! Vždyť je to tvoje máma!

Nevlastní! oponuji zarputile. Jsme spíš ségry!

No, to je teda logika!

Dřív, než ten pitomý ochranitelský hlásek zase něco plácne, stáhnu si palci lem kalhotek. Nijak nad tím nepřemýšlím, prostě to udělám.

Šárčiny prsty zajedou přímo na vyšpulenou bouličku mé kundy. A zastaví se.

Dámy a pánové, právě jsem se ocitla v bodu zlomu. Ať už se v příští vteřině stane cokoli, můj život už nebude stejný.

Buď se všechno zhroutí, Šárka to řekne tátovi, zavolají na mě cvokaře…

Anebo (což je mnohem méně pravděpodobné) vstoupím do zahrady nadpozemských rozkoší.

Už to nevydržím a podívám se nahoru na ni. Má vážný výraz, ale její velké lesklé oči září vzrušením. Celou dobu dobře věděla, o co tu jde! I ona si jistě uvědomila onu hranu, na které tančí.

Dlaň má nehybně položenou na mém pahorku. Nemůže to trvat déle než pár vteřin, mě to připadá jako věčnost.

Vyřeším to za ni. Pohnu se nahoru a její prsty zajedou mezi mé horké pysky. Propadají se do mé vlhkosti. Udělám pár rychlých pohybů, slyším, jak to čvachtá.

Prostě tomu nedokážu zabránit. Křečovitě se držím čalounění a orgasmus ze mě vyráží dlouhý sten. Tisknu k sobě zuby, abych neječela, škubu sebou v křeči. A její prsty divoce přejíždějí po mém zduřelém klitorisu.

Když konečně popadnu dech, padá na mě realita jako zhroucená klenba katedrály. Se zavřenýma očima se stočím do klubíčka a tvář jí bořím do klína. Do očí se mi hrnou slzy studu.

„Promiň?“ vydechnu do jejího klína a nemotorně si stahuju tričko.

Hladí mě po vlasech.

„To nic, beruško,“ slyším její hlas. Není v něm ani stopa po rozhořčení nebo znechucení. Je v něm něha. Dokonce bych řekla, že se usmívá. „My holky si prostě občas musíme pomáhat.“

 

---