úvaha z ptačího krmítka

to jsem si snad ani nezasloužil...:o) napíšu šest slov a v komentáři skoro bakalářská práce...:o)

Som tu. Pre tvoju tvorbu je asi charakteristická transformácia radosti zo života do poézie. Je to kontaminácia humorom pre čitateľa, poznamenaná však veľmi dobrým postrehom a zamyslením, často skombinovaným s múdrosťou, "parafrázou " sarkazmom, pranieruješ ľudské neduhy, spoločenské formy personifikáciou zvierat na ľudí- toto, ak mám byť konkrétna,sadne mi viac ku kateg=orii aforizmus- ku cti ti slúži naozaj presné zachytenie, úsporná a trefná práca so slovom. Je to výstižné, dobré.

Ako som však spomínala, tieto veci si prečítam, poviem je to Ok, ale z môjho pohľadu nesplňajú požadovaný rámec literárneho koeficientu, ktorý mám rada. Som asi naozaj suchár. Takže ak ti bude stačiť moja pochvala, máš ju.

Všimla som si narýchlo komentáre. Vzhľadom k nim, chýba mi tu kategória konceptuálno-interaktívnej básne

Ani hejno strnadí

straku nevystrnadí

naštěstí už s pomstou supí

z Kordiller přilítlí supi

Diano, zrovna tohle není žádná provokace...jen taková ptákovina, co jsem nadatloval při sledování krmítka za oknem...:o)

Aleši, ty tvoje "provokace" jsou fantastický nápad! :-))))))

Krmítkovou úvahu i s dosypáním jsem vám sezobla s velkým nadšením!

Co Čápovou nejvíc bere,

že ten čáp tu žábu žere.

A tim pádem na ni kašle.

Ale ani Čápová v tom není nevině. Táhne to s kominíkem. Že, aby měla změnu. Prej:"Čáp je celej bílej a má černej ocas a kominík je celej černej a nežere žáby." 

jo, zrovna včera ho viděli s nějakou mladou  žábou...

ale žijí si na vysoké noze...

Čápová ví, že nemá doma anděla.

Kdejaká sukně ho láká.

Co však už o svadbě věděla,

"beru si přelétavého ptáka."

o majoru Čápovi se šušká, že jim to doma moc neklape...

Nebývá to nijak zřídka,

že se v zimě u krmítka

strhne velikánská bitka.

Říkala sousedka Jitka,

že to řešila i hlídka.

Policejní, jednou zrána.

Major Čáp a rotný Vrána.

Když přiletí bratři kosí,

okamžitě straku skosí.