K horkým dálavám

K horkým dálavám

Zas olověné nebe, zas lezatý polomráz. Velitel stíhačky Vojta už toho měl akorát. Ještě rozpustil kakao v hrnku s obrázkem na dně a vyrazil. Ohně, hřmění a dvě křídla v mracích. Nabral směr kokosové ostrovy. A brzy pod sebou měl modravý oceán, delfíny a hejna stěhovavých ptáků. Za chvíli bosou nohou propadne pískem horkým jak sny. Vysílačkou požádal o přistání a jedno vychlazené kakao.

Putyčníci o jedné

O jedné ráno zpívají pod okny. Putyčníci na cestě domů. V pletenci rukou, nohou, jazyků. Tolik radosti, tolik povyku.. A nikdo než oni nerozumí jejich bezbřehé písni, ale nejspíš bude o životě a žízni.

Proč není sníh

"Maminko, proč není sníh?" ptá se synek před Vánoci. Řekne mu nepříjemnou pravdu? To je proto, že tě musíme vozit autíčkem do školy, ze školy, do kroužků, kterých máš nepočítaně; a že sami musíme moc jezdit, všude jezdit autíčky; a autíčka nám musí dovézt ajfonky a rohliky.cz. A ostatně proto máš alergie a jsi chabrus na průdušky, synku.

Tachecí držkoun po provensálsku

"Jednou tachecí držkoun." "Se šťouchaným bramborem, zeleninkou a rebarborou?" ujistil se číšník. Přikývl. Neboť v podniku grand, přinesli menu na stříbrném podnose. "Jeden tachecí držkoun pro pána," položil číšník talíř s držkou obloženou rebarborou před hosta. "Ostrá," říkal si pro sebe. "Těžko se žvýká, trochu vodnatá, ale ušlo to," referoval pak strávník. "To je tachecí," povytáhl rameny číšník.

Jakubko

"Jakubko, iděme." Vyrazila si se synkem do města a taky do antikvariátu. Přebírala desky, ale nevybrala si. Jakubko ještě nečte, tak koukal do regálů dvakrát vyšších, než je sám, plných chytrých knih. Propadne jejich kouzlu? stane se z něj čudák? Anebo bude jako maminka horovat pro hudbu z vinylu a odevzdá se emocím? Jakubko idě, ztěžka jak dítě, a neví, že možná tady se rozhodlo o jeho cestě.

Světlík za nocí

Světlík za nocí, to je jeviště lidské obce. Schizofrenik drmolí nesrozumitelné věty, litanie úzkosti. Golpotona tlačí večeře, vzdychá nad svým hovnem jako bezradný soudce nad případem. Hádka Jugoslávců hrozí přerůst v masakr; bude zapotřebí „chirurgicky přesných zásahů“ spojeneckých vojsk, přemítá neusnulý soused. A někde dělají lásku, nemilosrdně a hlasitě; kouzlo početí; lidská komedie.