Zakázané uvolnění

Vajceovi. Konceptualisté

Dita Vajce a její manžel Šimon jsou konceptuální umělci. Svými instalacemi upozorňují na aktuální problémy lidstva. Vystavují v galeriích, ale i ve veřejném prostoru. Naposledy Dita otiskla své fosforeskující akrylovou barvou natřené přirození na skleněnou vyplň dveří Národní galerie. Šimon protestní akt vaginálního hlubotisku dokumentoval na svůj ajfon a vysílal na vzdálený ostrov v Tichém oceánu. Fakt, že ostrov není osídlen, bylo součástí politického poselství tohoto happeningu, zdůraznil pak Šimon ve zprávě pro časopis Art&Antiques. Kolem fosforeskujícího otisku vagíny na skle dveří se ihned utvořily hloučky, někteří diskutovali o povaze a směřování současného umění, jiní fotili selfie. Dita událost pozorovala ze vzdálenosti sedmdesátipěti metrů, což mělo skrytý význam. Pak přišel ředitel galerie, sehnul se k otisku a kroutě hlavou zamumlal: "Zas ta píča.."

Zakázané uvolnění

Laura obědvá nudlovou polévku. Zaplatí měďákem a Vodičkovou spěchá do práce nazpátek. Je pondělí, ale ona už myslí na pátek. Pojedou s kamarádkami do krkonošského wellness. Pod ručníky nahé budou si hodně povídat a pít silné víno. Vlivem toho pak na pokoji nahé už bez ručníků dopustí se zakázaného uvolnění na poli lásky. Ráno se pak s rozpustilými kamarádkami probudí na king size loži, pletýnka těl.

Benzinky

Benzinky. Svítí jako neonové rybičky v oceánu večera. Uvnitř unavení mototuláci u kelímků s lacinou kávou. A jak večer kráčí k noci, je jich méně a méně. Ženy na křídovém papíře magazínů hledí z regálů, ve tvářích osudový výraz. Za sklem pultu s občerstvením schne a chladne poslední párek. A ve dveřích jedné neónky malá dírka; a za nimi čerpadlářka, s osudovým výrazem ve tváři pomalu chladne..

Obložená mísa, nebo mateřství?

V sobotním antikvariátu na mě udělaly dojem dvě knihy: Obložené mísy a Rozhovory o matkách a mateřství (deset žen, polocelebrit, se vyznává ze svého mateřství prostřednictvím banálních sdělení jako "až do jednoho roku jsem nevěděla, proč brečí"). Obě byly po desetikoruně. Počítám, že Obložené mísy zmizí dřív.

Do večera křehké příměří

Spálená ulice o sobotním poledni připomíná opuštěný zákop světové války. Tělesné šťávy, zvratky, krev, sliny, semeno, moč, výkaly. Prázdné láhve od špiritusu, kuráž dopitá ke dnu. A zraněné už uklidili na hotelové pokoje či do nedalekého lazaretu na Karlově náměstí; mrtví jsou v lednicích v podzemí tamtéž. Do večera panuje křehké příměří.