šedivá

zeledo, díky :) je to milé a hezky se to čte :)

Tvé texty nelze přejít příliš rychle. Je třeba se na chvíli zastavit a přečíst znovu. Mají zvláštní formu, chvíli mi připomínají dadaismus, chvíli surrealismus, abych si  nakonec přiznal, že to není jen hra se slovy, ale myšlenkově bohatá výpověď. Ale bohatství výrazových prostředků ti rozhodně nechybí. Z toho mála autorů, které jsem zde zatím stačil poznat, tvé básně dost vyčnívají. je to pěkné.

Momu čest, tomu čest. Nedá se s tím nic dělat.

 

to se tááák hezky čte, Přemku... :)

Agáto, tvoje úžasná barvitost a nápaditost veršů a jejich spojení mě unáší do příjemného snění o dokonalosti prožitku. Obdivuji tě, jak dokážeš vytvořit takový pocit, že člověk žízní, hladoví a přitom je napojen a  nasycen. Jsi nezaměnitelná a jsem rád, že si tě mohu vychutnat.

jj, nebojí, ale já se po...u strachy :)))) jdi do dílny, jsem ti tam hodila jednu...co mám napříč všemi portály... chci vědět, co ty na to!

no.... popřemýšlím, ve středu jedu do ústí ke klukům nechat se upravit, tak asi budu kluk letos.. genderově konečně vyvážená... a vezmu si kulicha :))))))))

borůvková :)

si mě odhalila... v sobotu na to vlítnu asi... už se nemůžu na sebe dívat.. rozemílám ticho na ještě menší úsměvy, aby jich bylo hodně móc :)

yane, dagmaram, lucie - díky :) 

Každý den ráno vyběhnu z domuabych tě potkala s párou u pusya mohla z ní číst…

Jo, celá!

Stopy hlubší o výdech. Paráda :-)

Taky se mi to líbí. Ahoj Y.

to jste mi zase udělali radost, že jsem vám udělala radost ze čtení :)

yss, o nic jiného než atmosféru mi nešlo, je to takový můj pohled do zahrady jak se to dohromady všechno prolíná... vzpomínky, skutečnost.. díky

Jirko, bábovku tvarohovou :) s tím servírováním je to horší :)) děkuju

Jituš, taky máš vždycky dopíchané ruce? Hrneček rakytníkových bobulek a ruce jako jehelníček :)  ale výsledek skvělej! 

KK, Evžo, čudlo jsem moc ráda, že mě stále provízíte :)

 

Abych tě chválil pořád dokola, básnička jako polštářek pro dnešní den, zřejmě umíš dělat dobrou bábovku, nebo ji alespoň dobře servírovat.

 

Úchvatně oranžová rakytníková cesta s bezplatným melírem, agátko...jsi mi na ní připomněla mùj těžce zasloužený likérek z první sklizně. Paráda!!!

/T

pre mňa veľmi pôsobivý úvod-nádherný obraz-

Každý den ráno vyběhnu z domuabych tě potkala s párou u pusya mohla z ní číst…

 

takisto ako v závere -stopy v snehu hlubší o výdech--- bravúrne, pripojím jednu pre mňa pomerne veľmi vkusnú myšlienku- 

a ruce nosím za zády                                                                  abych tě nikdy z jehel   

čo som nejako " nezobrala " / pri komplexnejšom bádaní / bol pre mna trochu kostrbatý stred- už napríklad 

 když křísne zvuk o botuvíš jak ticho rozemlít na malé úsměvy 

/ veľmi pekné natiahnutie okamžiku- ale v tejto polohe, vzhľadom k pokračovaniu, by som na mieste autora možno viac zvažovala presah- už se směju- a  ty nic nežádaš.... určite to neber ako návod, nakoľko to sú iba moje vnútorné impulzy-kam a ako / ale v tejto polohe / bavím sa aj o tom dalšom pokračovaní- mi to prišlo kúsok ohraničené /

 nic nežádášjen si tak pluješ kolem ušív symbióze          s holými keři                                   vyschlou trávou                                                                               a zase jako pokaždéuvízneš v rakytníku… / táto pasáž mi prišla až priveľmi opisujúca, mlžná /

Ako celok však určite osloví- dokonca aj ja v nom vidím viac kladov a pozitív- Má to svoju atmosféru, metamorfózy, niť.

Páčilo sa mi najmä to, čo Kočkodanovi plus a stopy ve sněhu hlubší o výdech

a vlastne ešte aj to ostatné.

/*

To není o lenosti, ale o možnostech... i když v básních  je možné všelicos, vlastně...i létat ;-)

Marcelo, njn, máš recht, já se občas taky jen tak vleču, ale básním o vyběhnutí :))) je to poetičtější... i když si asi dám nějakou línou brzy :)

Kájo, díky všednosti, jeden pohled hezky po zahradě... :)

Nevšední výběry ze všednosti.

...já už nevybíhám...jen čučím  :-)

goro, to jsem moc ráda :)

kočko, neboj, pěnu u úst již dávno nemívám :))) naději ti nechám, bych byla hrozná vzít ti ji... když je to to poslední, co ti zbylo :)  nevím co je horší, jestli poslední naděje nebo to za ní... si to promyslím ještě

Agáto, i kdyz mne o to výslovne nezádás, klidne ti vypíchnu dva rádky, které vybudily moje obzvlástní zamlouvání a staly se tak mými favority: “víš jak ticho rozemlít na malé úsměvy” a “nebarvím si vlasy a ruce nosím za zády” Snad se mnou za tenhle komentár dnes dopoledne nevybehnes a nebudes mít penu u pusy, ze které by se dalo cist: Tyhlety kecy si strc za klobouk! Vís, ta urcitá nadeje je snad to jediný, co mi jeste zbylo...

Tvé básně jsou opravdové a je mi dobře, když mohu číst zase další "díl" tvé poémy o životě. Díky:-)