Stejné věci

bixley - děkuji! V šestém patře jsem bydlela 10 let a je pro mne magické, i když už v něm nebydlím. Vracím se tam v hlavě a koukám z okna :)

Gora - je to tak :) Zajímavé je, jak se ten pocit a můj pohled na situaci s panem malířem v čase vyvíjí. Teď když si to čtu, nepříjde mi to až tak moc podobné. A nebo jsem z toho tady v básničce vytáhla úplně jinou emoci, než v povídce, která vlastně jen pravdivě popisuje, co se dělo. 

Za mě moc hezké. Hlavně to šesté patro.

Vracím se, Theo, k hezké básni na téma, jaké má tvoje povídka.

Jen maličkost - reakce yss na slova - týpek a děda:-) podobná mé z prózy.

*

nemusíš hned vyhadzovať-/ skôr napríklad pouvažuj, či je tam naozaj hutné uviesť týpek a za  ním hned deda- jednak je to trocha dezorientačné- a zároven , ak sa jedná o tú istú osobu- spojenie týpek a hned deda... rozpačito na mňa. /

prípadne,trochu napríklad popracovať s tým prepojením deda-pohldem kreslí siluety...niekedy stačí malý posun na vyváženie... /

Děkuji! Super rozbor! Myslím, že opravdu ještě něco vyhodím... A to už jsem toho povyhazovala :)A ten děda je skvělý malíř. Fakt mám pocit, že si mne prohlíží, jako by mne maloval... Taková fajn bytost.

Líbí, ahoj Y.

ten smajlík tam podľa mňa nepatrí, mame do mailu hej, do básne nie, aj tú priamu reč s uvodzovkami by som poriešila inak, škoda jej, inak fajn a na*, až po

Říká mi: “No tak si ještě dej,

Pre mňa vynikajúca prvá sloka.

Celá.

Absolútne.

Zase se bojím,

že někdo v mém těle dýchá 

víc než já.

A že chci vidět

město z okna šestého podlaží, 

kde nebydlím.

úplne jednoducho, prirodzene, v peknej konštrukcii povedaného tak veľa, tak silne.

Ako celok som to dnes však nezobrala. Netvrdím, že text je zlý- to vôbec- má svoju atmosféru, je z neho cítiť teba, čiže má istú pečať,šarm.

čo mi však vadilo, bola asi niekedy až taká kostrbatosť-

Taháme děti za ruce.

A taky sami sebe navzájem.

Neposlušní pejsci - neví, co je pro ně dobré 

/ určite by sa todalo poeticky zosúladiť a učesať... /

potom sa nastolil opáť výborný obraz-

Jsem ráda,

že jsou některé věci stejné...

Třeba ten týpek z vinárky.

Děda, co je starý snad odnepaměti. 

/ pokračovanie -kreslí siluety- mi už prišlo spomaľujúce a vláčne.../

Záverečná myšlienka a pointa bola výborná, spracovanie však v tomto prípade predsa len trocha pokuľhávalo, takže ja sa dnes ako tvoj čitateľ ospravedlním. Najmä z dôvodu, že som už niečo od teba prečítala, a viem, že tú svoju ľahkosť v písaní vieš zúžitkovať aj v lepšom prevedení,

Toľko odo mňa, text si však svojich čitateľov určite nájde.