Neexistující shluk buněk

Pane kolego pěkné to máte. /*

Líbí, ahoj Y.

*

Styl  tvého psaní zrovna není moje parketa , ale já kladu největší důraz na obsah a proto musím dát tip za báseň , která opravdu má jasný , konkrétní a jednoznačný obsah .

Mám tvoji tvorbu v oblibě, ať verše nebo miniatury prozaické. Vždy jsou přímočaré, z každodenní reality, na nic si nehrají, a to je fajn:-), jen trochu pečlivosti, jak tě upozornili ostatní:-)

První část zbytečně zpomaluje rozjezd. S připomínkami a2 a yss souhlas. Však jen kosmetická záležitost. Druhá a třetí část skvělé. (Koupelnová rybka=rybenka)

jaj, moc díky, ty jó! musim se nad těma všema poznámkama zamyslet, já jsem jazykovej flink, to je pravda! 

Rozhodně mnohem hezčí než naopak. Přece jen si dovolím upozornit na pár věcí, bez kterých by byla báseň ještě hezčí. Obecně bych úsporněji  hospodařil se zájmeny. Ostatní odprezentuji přímo v tvém textu, jde spíše o nějaké vypouštění nadbytečností a bude to tak přehlednější.

 

po mém příchodu domů

obžívá tichá zoologická zahrada

u pračky se probral dlouhonohý pavouk

na dlaždicích se nenápadně komíhá koupelnová rybka

(říkáš, že je to špínou

říkám, že si ji tu pěstuju záměrně, připomíná mi zcizené dětství)

 

v hrnci na sporáku

unaveně vydechují víkendové špagety s tomatovou omáčkou

 

po ránu slyším ptáky

-----------------------------------------------------------

Vypustil jsem asijské červy, protože jde o v podstatě významové opakování  obsahu - víkendové (staré, oschlé, apod.) špagety. A pak sloka s ptáky. Jednak se tam opakuje dvakrát, po ránu-ranní, dále ranní ptáci jsou zpravdila první, a konečně další výzamové dablování ...oknem-zvenčí... I to zvenčí je zbytečné, protože ptáky nejspíše neuslyšíš než zvenčí nebo oknem. To jsou technické připomínky. Důležitá je však atmosféra básně, je zřetelná a hezký je i kontrast té rozmrzelé nálady  a naděje ze zpěvu ptactva. Zde bych však zmínil, že obraz s ptactvem jako takový je příliš často zaužíván a působí jako kýč, i když smsl má. V této části mne zaujala ještě zmínka o zizeném dětství. Je to hodbě silný akcent, který by si v básni zasloužil možná větší oporu, ale přesto mne tam nijak hodně neruší, asi je to dáno tou auteticky působící náladou textu.

--------------------------------------------------------------------------

druhá půlka límce se zadrhla v azurovém svetru

čtu v hnědém křesle novou lékařskou zprávu

- pomalu začínám nezapadat do psychiatrických kategorií

mohu otěhotnět, mohu kojit, nehrozí mi poporodní psychóza, mohu dál zobat slabé dávky léků, naše díte nebude mít dvě hlavy ani 11 prstů

(v něčem by ale přeci jen mělo být výjimečné?)

 

být úsměvné

bavit se s vámi

o ještě neexistujícím shluku buněk

v mém břiše

 

__

 

jeden prc

a vše může být jinak

(mohu si vůbec do našeho rodinného kalendáře zapisovat dny ovulace?)

 

kdysi jsem mívala alergii na sperma

to když spíte s idiotem, pálí vás pak vagína

 

ty idiot nejsi

i proto bych ráda pod srdcem nosila naše dítě

pokud bude po tobě

bude vypadat jako sysel

pokud po mně?

--------------------------------------------------------

Ve druhé básni téměř žádné zásahy nejsou. Za tu dávám výběr, tak trochu i za první, protože obě mají atmosféru a nefalešný způsob vyjadřování, který jde vysloveně po linii příběhu. V té druhé navíc neschází i laskavý humor s tváří sysla.

Shrnuto. Zvládáš to nejdůležitější. Víš, o čem píšeš a chceš o tom psát, proto jsi uvěřitelná. To ti umožňuje opírat se o něco, co znáš důvěrně, spontánně tě to vede, a nepotřebuješ hledat kličky v podobě nesrozumitelných obrazů. Jen trochu více péče jazyku.

 

 

To se ti moc povedlo. Líbí se mi ta bezprostřednost. :-) /T

ahooj! s prvním textem jsem se potřebovala rozepsat, je takovej rozcvičkovej. jsem ráda, že se líbí a že mě čteš! dík!

Mám rada tvojebásne, tvoju tvorbu. Prevláda v nej ženský aspekt, ženská reflexia, obrazotvornosť, emócie. Niekedy je to výborné, niekedy je to trocha uverbalizované.-  ale nikdy nie tak, aby slovná exhibícia  znehodnotila text. To nie.

prvá sloka veľmi príjemná.-ale tam mi už napríklad zátvorkové variácie vadili,- rovnako ako v závere asi to jsou zvenčí oknem slyšet-

osobne  ma najviac bavila práve druhá sloka-, baví ma ten vnútorný monológ, irónia, konfrontácia v sebe.,opisnrosť, vnútorný spúšťač... záver prekvapivo aj pre mňa, napriek výpovednosti, irónii, asi tak narýchlo hodený...

nič to nemení na tom, že text je veľmi príjemný, civilný, sýty a ženský