Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDědovy ruce
Autor
Radovan Jiří Voříšek
Nad rozbředlým sněhem
mokrý závěs oparu
Plaňkový plot
a ještě bílá pole
Hliníkové nebe
nízké slunce zaclání
odlétají havrani
V mokrých botách zebe
Co zbylo v krajině z člověka
který tu žil devadesát let
Vyleštěné topůrko sekyry ve stodole
rukama ztvrdlýma v okoralý chléb
Nad rozbředlým sněhem
mizí závěs oparu
Plaňkovým plotem
vítr pofukuje
Ze zbytku sněhu
dnes jakoby postaru
ozim vykukuje
7 názorů
Radovan Jiří Voříšek
05. 03. 2019Zboro, souhlasím, já mám taky slabost pro sentimentální dílka.
S teorií Gory o tom, že kdybych to nezveršoval, tak bych se neomezeněji vyjádřil? V téhle básni ne.
V jiných - ano, souhlas.
Jo a dík za nakuk.
Mám docela slabost pro podobné sentimentální verše, takže se mi básnička vlastně líbila, ale asi bych i souhlasil s Gorou.
Radovan Jiří Voříšek
05. 03. 2019díky ženo od Vesuvu :-)
Radovan Jiří Voříšek
26. 02. 2019víš, dědaček byl jako průzračná říkanka
a i kdyby nebyl, mám rýmování rád
Radovane, pěkná báseň. Jednoduše nastíněna, jedinou výhradu mám kvůli rýmům, mám za to, že bez veršování by báseň byla ještě podařenější...že tě to omezuje ve vyjádření.