Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIgor 1
Autor
Nami 99
Vedoucí Franta nakládal spolu s igorem pilové kotouče do služebního Trabanta, aby je odvezl na nabroušení. V nákladním prostoru kombíka byl stojan s drážkami, do kterých se kotouče vkládaly. Ale drážky byly širší a blízko u sebe. "To mě zas bude po cestě drnčet." Postěžoval si Franta. V tom Igor zmizel a za chvliku přiběhl s kusem bublinkové fólie, (které se zkráceně říká "bublina"). Podával ji vedoucímu se slovy : "Na , dej mezi to bublaninu."
9 názorů
Nějak si s tím poradíme.
"Musíš jazyk vypláznout
a my se nožem pokusíme,
bariéru proříznout."
Igorek se hodně snažil,
poprve to takhle zažil.
Potom ale začlo drama.
(Mě se to tak netýká.)
Měl až mezi bradavkama,
špičku svého jazyka.
Ptal jsem se Igora : "Móžem ?"
V pravé ruce s ostrým nožem.
Pak jsem po jazyku šel,
nejdřív tam a potom zpátky.
A briéru nenašel,
celý jazyk se zdál hladký.
Tak Igorek, chlapec hodný,
má stále svůj jazyk rodný.
Bublaniny byly malý.
Tam, kde byly velký škvíry,
aby ucpali ty díry,
buchty s mákem nastrkali.