noční hlídka

Zajímavý text z pohledu haiku, odhlédnu-li od inspirace. Na jedné straně mi tam schází jakýsi předěl a trochu se nabízí i hodnotící dojem ze slovesa ...neskryje... Na druhou stranu právě v onom ...neskryje... spočívá kouzlo textu, je výrazně asociativní s řadou myšlenek, které spontánně vytanou na mysl. A tento dopad jasně dominuje.

Musaši: Tož rád se podívám, vládci pěti prstenů alias kruhů ;) Psaní haiku se věnuji již pár (desítek) let a tady na Písmákovi jsem asi nejvíce ze všeho oceňoval upřímnost Houmelesových haiku/senriu. Psaní haiku pro Čechy je vskutku disciplína kratochvílná. Neumím si představit totéž pro Maďary... Kdesi jinde na netu jsem správcem jistého obskurního fóra o mezinárodní haiku (15k členů) a mohu potěšit místní, že se této literární formě nadmíru daří v nejvýchodnější části Indie. Tam kdesi vysoko v horách leží univerzita plná veršotepců :) Ale zpět do naší kotliny. Už tomu bude dvacet let, co jsem tu na Písmáků vybojoval vznik této skupiny, která byla původně sloučená s mikropoezií a dalšími minimalistickými formami. Užil jsem si své a bylo to pro mne velmi poučné a blahodárné období. Pak jsem vydal nějakou sbírku na AMU a účast na dalších publikačních počinech (jako zde organizovaná sbírka alias almanach) jsem odmítl nebo pouze přislíbil. Až dnes, kdy se věnuji jistým formám metodiky rozvoje talentů, svoje zaujetí pro tuto formu oživuji. Před lety jsem začal psát Daily Haiku (každodenní haiku v angličtině). Myslím, že to je dobrá cesta minimálně pro můj vlastní rozvoj. Haiku se kdysi skládala po celém Japonsku proto, aby se její tvůrci cvičili ve schopnosti všímat si vypovídajících náznaků reality, postřehu, jemné komunikaci, veršotepectví bez okázalosti... Jak stárnu, stále více se kloním k závěru, že haiku (a obdobně i čajová kultura) jsou jedněmi z možných léků na neduhy naší moderní a technologiemi omámené doby. Už se moc neumíme radovat z prostého pohledu na měsíc zavěšený v píniích, ani na motýla podřimujícího na chrámovém zvonu. Tohle a další kratochvíle chci učit v kroužku špunty na základce ... jen tak pro radost. V haiku se snažím vystihnout to, co nelze popsat jedním výrazem, ale tři už by byly moc. V haiku oceňuji právě tu lehkost formy, která nevelebí protikladnost, ale oceňuje zpřesňující dovětek povyšující jinak samozřejmé na nesamozřejmé, nadčasové, přesahující... Aby mě haiku oslovila, musí mít vypovídající hodnotu a postrádat křečovitost. Haiku by měla bý zkratka bez zkratkovitosti, malebná, ale nezakoukaná do malebnosti. Neměla by hovořit se zdviženým prstem, ale s ukazováčkem směřujícím k zlatému řezu neopakovatelné ale transcendentní skutečnosti... ech tak nějak to vidí moje maličkost ;)

jorele ,

ta druhá varianta je o dost lepší . Haiku by ale muselo mít náležitou formu a to nemá . Je třeba brát na vědomí , že tady píšeš česká haiku pro Čechy a že se jimi musíš tak nějak přiblížit české mentalitě .  - Že společně hasnou jak Luna tak nedopalek cigarety noční hlídky , to by mohlo Japonce třeba i zaujmout . Čecha ale jen těžko . Haiku pro Čechy je dost těžká disciplína .  Až budeš mít chvilku čas mrkni třeba i na moje haiku . Ted´už haiku nepíšu , ale kdysi se moje haiku taky pár lidem líbila .

Dobré...

(Kdesi jsem vyštrachal...)

dlouho do noci/ kroužily vodním vírem/ lístky konopí 

v první variantě se mi sloveso moc nezdá /dvakrát ne - a  to ani / neskryje/, ve druhé není žádné, a navíc - dvakrát:  -oucí:-)

Musaši: beru. Když půjdu do důsledku, tak purističtější varianta této haiku by zřejmě mohla znít takto:

blednoucí luna - / hasnoucí nedopalek / po noční hlídce

líbí

Zatím nejde o haiku v pravém slova smyslu . Doporučuji ti najít si nick Můra73 a delší dobu studovat její haiku a pak se pokusit o další příspěvky do této kategorie .

Gora: děkuji za reakce! - kdepak, ta luna je tam zásadní, protože ať je její svit jak chce výrazný a malebný, chybu hlídky nezakryje. Ta haiku rozvíjí myšlenku spontánnosti - přítomnost hlídky i luny se projevuje světlem, ale rozdíl je v tom, že luna nic neřeší, nemá pvinnosti, není znavená, nic ji neohrožuje a jenom si pluje, kdežto hlídka...

Své jsem ti napsala, je to na tobě:-))

Gora: ech, dobře děláš, už tam ta poznámka není :)

Nesmazals to o množném čísle? Nevadí, ale stejně - kdyby luna nesvítila vůbec, asi by to bylo uvěřitelnější.

Tady příliš nerozumím mn.číslu ve tvém prologu - a následně jednotnému v dílku a celkově logice - svit toho asi moc neskryje:-)