báseň o tichu

Díky, Iri:)

Jitko, gratuluji k vítězství v soutěži TRAPSAVEC s básní o tichu!!

Díky:)

... a mě to moc připomíná verše jednoho pána tady:-) tahle je hodně povedená

Jsi zlatá, děkuju:)

Děkuju:)

Zajímavé, pěkně se stupňuje *

... už si zuby brousí...kouše, saje, rdousí...se té melodie teď nezbavím:) 

Tvá zastaveníčka mě vždy baví. Díky, silene:)

 

(Přídatný příspěvek do diskuse mi rovněž způsobil čirou radost, o něj náramněji jsem si ten romantický song užila. Na sušenku od opávie si pochopitelně rovněž brousím... a těším se, až vyjdou ty správné požitkové chvíle.)

Slavomirku, děkuju:)

super *

Lidičky, děkuji mnohokrát za všechna vaše zastavení, souhlasné i kritické slovo. Problematické místo bych ozřejmila olympikovým refrénem: Ty já jsme my, my a náš je svět. Ty - v první sloce Já- ve druhé My - třetí Přijde mi to vcelku průhledné, ale chápu, že zvenčí plno vêcí vypadá jinak:) Další variace verše "ty moje čelo" a ty mé čelo ty zas mé čelo. Ale buď pak vázlo metrum nebo přebývala spojka(vyskytuje se již o verš výš) Tichne/ z knih ne... v kontextu bych řekla , že tento rým působí docela přirozeně. Podobné hříčky u jiných autorů vítám, přijdou mi originální. Ale chápu, že každý máme svá měřítka. Výše uvedené berte, prosím, jako příspěvek k diskuzi, ne obhajobu nebo něco podobného. --- Safiáne, ten tělocvik by mě docela zajímal. Nepředpokládám, že bys zkoušel filipínskou míru:) Ale samozřejmě díky moc. Obecně chválou neplýtváš, o to víc si Tvých slov vážím. Jiří, děkuju moc moc.

Vykládám si  - ty moje čelo - jako paralelu s čelem poslele... ty starší je mívaly:-), ale dvě zájmena za sebou ... nedalo by se jinak?

tTcho je potřebné...a je ho stále míň...

Jituško,

schválně jsem si nechal jeden den na odstup a musím se zeptat. Již včera se mi velmi líbila poslední sloka a i rytmicky mi přijde báseň hezká, příjemná, kdy rytmus nejen že zapadá, ale má i pozvolné a přitom příjemně vstřebávající tempo.

Na čem ztroskotávám?

První sloka ...ty...moje čelo. S tím ...ty... si nevím rady. Určitě bys ho tam nedala pro nic za nic, ale mi to přijde jazykově  krkolomné, navíc umocněné, že mu nerozumím.

2. sloka ...co z knih...ne... Tady znovu krkolomné ...ne... na konci..., tady je sice srozumitelné, co si nepřečteš z knih, ale vnucuje se u něj potřeba rýmu za každou cenu.

Kdyby nebylo těchto dvou věcí, protože báseň má na tebe až neobvyklou lyrickou linku, byla by hodně krásná. Tak je vlastně taky krásná, ale to víš, chci od tebe víc..

Místy mi to sice sahá levou rukou za pravé ucho, ale báseň je to opravdu pěkná.

Nejlepší je beztak jen tušení :)

Čím dál lepší, jak dílo pokračuje. Ty moje čelo mi zůstává naprosto záhadou a hraní si s tichy velmi nebezpečným experimentem

Veru, pekné veci sú tam.

Stačily by mi poslední dvě sloky, ale i tak tip.

Možná jsi toužebně doufala, že aspoň u básně o tichu budu zticha. Tak Jitko promiň. (Zbytečné zjišťovat, proč zase nejsem... ) ;-)

Pěkně šlape...aspoň mi připadá...

Pěkné věci jsou tam :-)

nejvíce líbí poslední sloka, tip