Kam zmizely všechny ty stroje

Lakrov: To nevadí, nemusíme vždycky všemu roumět. Někdy stačí jen ten pocit .Petr 

Z  prvních dvou třetin na mě dýchá nostalgie, jen konci tak nějak nerozumím.  

bix:děkuju 

Taková milá báseň v próze, moc se mi líbila. T.

A myslíš , že by tady o mě ještě někdo stál ?  Dodola se tady poslední dobou nevyskytuje , tak nevím .

Všem co stálo za koment a na který jsem zapomněl díky.

Um: tvůj příměr mě rozesmál... dík, že by další návrat na písmák?

V tvém případě je hranice mezi prózou a poezií velmi matná a nejasná . Ale to se stává často . Vzpomínám si , že kdysi po Gagarinově vzletu do kosmu jakýsi český básník , tuším hrubín , rozepsal kosmonautův komentář z oběžné dráhy do veršů a byla z toho velmi zajímavá báseň .  Tip .

návrat na staré miesta, ten istý dom?...a budú aj anjeličkovia na skle vchodových dverí?

Mať sa kam vrátiťa nie sám, to je skvelé...

Melancholicky dojímavé. Dobře vykreslené. Zvlášť Lovosice.

viac sa mi pozdávala prvá, opäť u mňa jednoznačne skôr voľný verš-

Při čtení těchto veršů jsem si ihned vybavila Lovosice a při dalším čtení zjistila, že jsem se nemýlila. Rakvičky se šlehačkou si moc dobře pamatuji.  Pěkně napsaná a smutná báseň... TIP

Musaši: Ano, píšu takřka v melancholickém kontextu. Nějak mě to přemohlo. Díky.

8hanka: Tam u nás mají rakvičky i věnečky /snad jsem nic nezakřiknul/ když jsem napsal "tam u nás" Snad se povede návrat na stará místa, do stejný řeky. Díky.

Kočkodan: děkuju

Dagmaram, Alegna Evženie: díky za čtení, poslední dobou jsem nějakej sentimentální i tak jsem rád že jsem Vás zaujal.

Ag:nádhera, moc ti to přeju a /taky trochu závidím/ budeme mít velkou stodolu nechám se inspirovat co s ní...

Marcelo: díky opravil jsem.

:)) držím palce!! všechny... já už tady v tý mý barabizně umřu... teď předěláváme dílnu.. koupila jsem novou pec-velkou, budu dělat sochy...konečně, krásný, obrovský sochy s obrovskými dlaněmi

Ag: Vydrž Jani, ono se to s tím šitím jistě poddá. Narouboval jsem na x let starou historku  /vlastně skoro návrat domů/, je to na spadnutí kupujem zase starej dům a padáme z města...podruhý do stejný řeky...pro rakvičku.

O rakvičce ( jakožto o zákusku , který si pamatuji z mládí ) , jsem taky několikrát psal . Ty o tom zákusku píšeš ve velmi zvláštním kontextu .

Tip za báseň s obsahem .

*****************

čo všetko sa mi premietlo pred očami... takmer zabudnuté spomienky...

už dávno som nevidela v cukrárni rakvičku...

ta první

Moc pěkné. /T

pěkné čtení*

dobrý ;-)

Rakvičku a věneček ;-)

JJ...jen kdo ji pustil? Asi by spíš mělo být pustili...s měkkým, protože nevíme, jestli tam třeba nebyl i nějaký chlap, co ji pouštěl.

Dobře vystavěné to máš.

TIP

:) moc pěkný....   síla, Houstone!

šiju!  Po tolika letech jsem oprášila šicí stroj... asi s jakýmsi posledním vzepětí sil :)  a vůbec mi to nejde... ale vydržím!