v řepkových polích

a2a2a: díky za komentář, trochu jsme se tady o platnost toho "aha" přeli, ale mně se to taky takhle líbí.

Ještě bych upřesnil, že tím pro mne formálně poučným je slůvko ...aha..., nesmírně osvěžující statiku celku.

Tu jsem přehlédl. Moc se mi líbí, protože je pro mne inspirativní a poučný co do formy, poslední veršík, zařazení jakoby přímé řeči dává naprosto spontánní rozměr a navíc hezky a nečekaně rozuuzluje žluté vlnky.

vesuvanko ,

my bydlíme blízko lesa , takže k nám lítají lesní ptáci pořád . Na les navazují staré zahrady a ti ptáčci to asi berou tak , že jsou pořád v lese.Lítají k nám třeba králíčci , spousta budníčků a parukářka u nás dokonce i hnízdila .Viděla jsem ji jenom ale , když se lítala napít do jezírka . Spousta těch malých lesních ptáčků žije tak skrytě , že o nich ani nevíš , že jsou v zahradě . Pěvuška modrá například .

Umbratico, pro mě bylo setkání se samečkem žluvy hajní také jedinečným zážitkem. Sírově žlutý pták s černými křídly a vynikající pěvec :-))). Poprvé jsem ho viděla v cerové dubině poblíž Piešťan. Pro mě ta krajina byla vůbec exotická "jižanská" - bylo co pozorovat :-)))

ľaľa ho !

Nice! To doma zavedu befelem.

Hele:), což mi upomíná, u nás paní učitelka, jinak velmi hravá, hudební, absolutně neholduje mnemotechnické pomůcce obojetných souhlásek be fe le me, pes se veze, že prý to nic neznamená.

Copak to tam neslyší? Befelem pes se veze...

A pro měkké je úžasná tato:

Žasne šnek! Či říká: Copak je? Ďoura, ďoura, ťápne do ní ňouma!

(hy chy ky ry dy ty ny tvrdých každičký zná...)

 

Veliká omluva za utržení se z haiku řetízku. Ale autor snad mě zašlápne velmi laskavě, vemlouvavý smajlík.

Sil,- vy máte hele, a my ľaľa ho ! / áno, v slovenčine je aha priam  úžasné.../

(Trvalo mi přesně o jeden vstup, to datlení, proto bez oslovení přímo autora:)).

yss, mě to navíc přivedlo (už dřív teda, ještě před dnes uzřeným snakeovým konipasem:) na myšlenku, o kolik asi spontánnější je ten radostný, objevný výkřik vnímaný ve slovenštině, neboť a protože - nám tuhle v zásadě beztextovou knížku pro děti od dvou měsíců bůhvíproč museli vyprodukovat i v čj verzi pod názvem Mami, podívej, tam je les, což mu dle mého skrovného intuitivního úsudku ubírá právě na té rozradostněné lince.

Nepsala jsem vše, nevěděla, zda vás bude zajímat...

Já se přiznám, že i mně se aha, konipas, líbí víc, ostatně jinak bych to neměnil. Kdybych byl Romanem Szpukem a nenchával se svazovat formou, byl bych asi napsal jen - konipas! V tom spatřuji občasnou výhodu free-form haiku.

Sil :-Ja som./ to čítala najprv s tým slovesom / vzlietol, alebo nejako takto/ a to vynechanie slovesa, a začlenenie !aha! mi prišlo naopak oveľa trefnejšie, v zmysle okamžiku emócii.... / presne tak,ako som si predstavila to univerzum detské vlnenie.../ vlnky ako "pohyb " v žltom, z  ničoho nič niečo "z poľa " vyfrngne a dieťa zakríčí, ukáže : ,,aha !- jednak u mna vizuálne, ale aj dokonca foneticky lepšie a pevnejšie

Navíc ten dalekohled z ruliček, bezva, cení se ty od sáčků na pečivo, zeleninu, u dětiček to chce odolnější materiál nežli u studentů, kteří si uvědoměle stočí arch papíru k popsání. 

Průzkum ústy! A už dám pokoj, jestli nejsem seriózní. 

atkijko, nebrala jsem kriticky, 

přihazuji vrstvy k těm vašim. Mám ráda vlnky myšlenek... Přišlo mi zajímavé dát ti vědět, když navazuji na tvou. Tak :)

atkij , díky za tu " přirozenost" . Moje verze byla ale od stolu a snakeho verze je z terénu . O to je cennější .  - S těmi "vlnkami" mě ted´napadla taková improvizace :

 

Pár doušků z louže -

Pod konipasem lučním

žluté i vlnky

Je to spíš teplomilný druh . V polabské nížině se určitě vyskytuje a na jižní Moravě taky . K nám ale občas zaletí ledacos . Mým největším zážitkem bylo pozorování žluvy hajní . Tak to je teprv žlutý pták ! Podařilo se mi ji dokonce vyfotit . To byla žlut´ . Kam se hrabe řepka !

Silene, můj vhled ber s plným respektem, obdivem k autorovi. To aby nedošlo k nějaké mýlce:) přizemněná verze umbraticy mi s "aha" souzní o něco přirozeněji. ještě mě napadá... vzácný konipas, vzácnost konipas (vzhledem ke všudypřítomné řepce v jemném a přece dominantním kontrastu s ojedinělostí výskytu, ale nemám ornitologické znalosti, vycházím z níže zmíněného) dívej, konipas (komunikační přesah v nevšedním obrazu s překvapením)

Umbratico, bylo to po cestě z práce v poli mezi Lochenicemi a Smiřicemi (je to stezka podél Labe), a ten důvod, proč je tam vlnka místo skvrnky je, že letel - a opravdu vlnkovitě... Díky za komentáře.

Napadla mě alternativa :

 

V řepkovém poli

zatím jen žlutá skvrnka -

Aha - konipas  ! 

Aha - konipas luční - motacilla flava . Nevím , kde jsi ho přesně viděl , ale je poměrně vzácný , aspoň u nás na severu Moravy se vyskytuje jen ojediněle . Měl jsi štěstí . Za haiku tip .

ted´právě mi skočila na stůl ( napojuji se na internet v knihovně ) , maličká zelená kobylka . ...Tak to bych nevymyslela !

Na užití "aha", je kouzelné i jiné učení. Nejen agrotechnik amatér, i ornitolog amatér pozvolna zoomuje. Tím neříkám, že nemůže být jemné původní varietě zatleskáno, tady jde asi verbální jemnost stranou nefalšovanému dětskému nadšení.

Prostě ona aha řada zaostřovacích knížek jinak.

 

 

V původní verzi bylo "vzlétl konipas", ale přišlo mi, že je to nadbytečné, protože ten let se dá odtušit už z té vlnky...

Myšlenkový přesah mě přímo okouzlil, zřejmě nejsem dost konkrétní ... "Aha" konipas ... pro mě pocitově, zvukově tvrdé vyjádření...např. konipas letí, konipasí rej, zblízka konipas, vnímám jemnêji. Jen pro upřesnění mé poznámky. Nebylo cílem vrtat. Děkuji za Tvé vyjádŕení.

To aha je tam možná trochu navíc, ale je to zároveň aluze na některé tradiční texty - Bašóovy Wistérie např., ale to nehraje roli. Já sám ten text nevnímám jako dokonalý... Nicméně o zoom-in tu určitě jde. POLE-ŽLUTÉ VLNKY-LET KONIPASA. Kromě toho je tam pak ta hra se žlutou, možná je to jako myšlenkový přesah nedostatečné, nevím...

... obraz druhého verše je lahůdka, nápaditý...proto ta poznámka

Dojem... začínám se dívat do krajiny...z cesty, z kopce, jsem v dálce...a najednou obrat, obraz zblízka... aha, konipas...přijde mi to násilné vůči předcházející plynulosti. Říkám si, jestli by nešlo nahradit právě to nabízející se "aha" vzletnějším slovem ... Pokud tedy přijmu "aha", ,użití singuláru v úvodu by mi přišlo asi přirozenější co do zoomu, ale ty jistě víš, proč jsi užil prâvě takto. Nezlob se za mé vhledy, pokud jsou liché. Snažím se o průnik...

Díky, Goro.

Velmi oceňuji tvoji vypsanost v haiku, časem a "tréninkem" získaná šikovnost ve vyjadřování pro potřebu tohoto formátu je hodně znát. Obdivuji tu lehkost...

 

Díky, vlku, jsem rád, že se líbí.

kdo umí......

Vypustenie slovesa to iba zlepšilo ...

ysslandia - lehce jsem to ještě upravil. Jinak ale s tím vyvoláním okamžiku souhlasím, líbí se mi ten koncept haiku jako umělecké fotografie, dokonce když jsem žáky učil haiku psát, tak jsme chodili a dívali se po okolí jen škvírou v ruričce z papízu a v první fázi jsme jen zachycovali obrazy...

:)

.. niekde som čítala,že jedným z cieľov haiku je ukázať "univerzálny " spôsob videnia očami dieťaťa...aby práve vynikla tá "emócia " okamihu. Pekné.

Pěkné haiku a konipas luční na fotce také :-))) TIP