Bajka o čtyřech vyvrhelích

 

Sešli se a řeči vedou:

Je horší být myší šedou

nebo když jste třeba štíři?

Hádali se, kdo hůř žije

tchoř, hyena, krysa, zmije

o kom co že lidé šíří

Tchoř se první ujme slova:

„Je všem jedno, jak se chovám

Páchnu, víc je nezajímá

Pouze smrad si se mnou spojí

Mám snad na ně metry dvojí?

Nelžu – přesto nejsem prima

Hraju fér, mám různé ctnosti

nikdo mě však nepohostí

nejsem ten, kdo druhým voní“

Pak se slova chopí krysa

„Symbol všeho jsem, co hnisá

Hele, krysa – ať je po ní

Pro lidi jsem podlá mrcha

která do kanálů prchá

Že jsem chytrá? Neocení

Znalosti mi nepomohou

prý je nás krys tuze mnoho

skrýváme se bez focení

Otráví nás prudkým jedem

my jsme odsouzené předem

Hlavně nás se lidé zbaví“

Hyena se zvedla z kouta

„Já jsem symbol mrchožrouta

také měla bych však navíc

Každý se mě radši straní

jako nebyla bych ani

cítím, jak moc se mě štítí“

Do toho však syčí zmije:

„To mě tady každý bije

já mám hrozné živobytí

Se slepýšem si mě pletou

nejsem ani jeho tetou

my dva naprosto jsme cizí

Přesto jeho také bací

prý jsem zlá - snad jako draci

Za co tolik zášti sklízím?

Že jsem zmije jedovatá

úskočná – a nikdy zlatá?

To jsou jenom hnusné řeči

Dokážu být spravedlivá

to však vidí, kdo se dívá

patřím k těm, kdo druhé léčí“

Tchoř se náhle silně drbá

ještě, že je poblíž vrba

hyena k ní také spěchá

rovněž krysa se k ní lísá

jenom zmije leží, lysá

ji netrápí malá blecha

„Bleško, pověz, kdo víc strádá?“

„To vám řeknu velmi ráda“

Vesele si kolem hopsá

„Ač krev piju všem a všude

moje jméno šťastné bude

stojím o kočku i o psa

Kde jsem já, tak tam to svědí

v krvi hledám odpovědi

co už odběrů jsem vzala

Šťastný jako já – se říká

po mně nezůstává výkal

nejsem vidět – a jsem malá

Co je malé, to je pěkné

krysy každý se už lekne

tchoře zase všichni cítí

Zmije pro změnu zas děsí

zkrátka, dobře, přiznejte si

že jste všichni v stejné řiti“

Hyena je osamělá

„Kdybych něco říci směla

mě i blecha opomíjí“

„Ale kdepak, moje milá

tvou krev také jsem už pila

jako celé kolonii

Kdo z vás psancem že je více?

Zastavte se u slepice

Málo kdo je na tom hůře

„Zabijí ji, je prý hloupá

Člověk pohádkou ji houpá

a pak si dá klidně kuře

Proti vám je užitečnou

pak jí hlavu zbraní sečnou

šmiknou – ani nezakdáká“

Na blechu teď všichni čtyři

hledí, v hlavách zmatek víří

odpověď je tedy – jaká?

 Že to lidé, hůř jak tchoři

okolí své pachem moří

a to hlavně tím, co činí

Že to lidé – navíc rádi

zabíjejí víc než hadi

víc než krysy všechno špiní

Že hyena pouze čeká?

Kam se hrabe na člověka?

Co ti čtyři tedy zjistí?

Že ty, kdo je vláčí bahnem

chování až na dno stáhne

byť si myslí, jak jsou čistí…

 

 

 

---